SK SLAVIA PRAHA FUTSAL

Slavia má za sebou první třetinu soutěže, a přichází čas na první hodnocení. Náš staro-nový trenér Jiří Baborák většinu týmu znal, nešel do úplně neznámého prostředí. Někteří hráči však především díky věku procházejí mnoha změnami, a někteří byli v kabině nováčky pro všechny. I proto jsme našeho hlavního trenéra požádali o zhodnocení posil, a jeho pohledu na novou a nastupující část našeho kádru.

Hodnocení Jiřího Baboráka:

Pomalu ale jistě dostávají postupně šanci v A týmu ať již současní, nebo minulí, junioři, což je pozitivní věc, která se nám postupně vrátí v dalších letech, neboť z nich cítím hrdost a chuť hrát za Slavii Praha. Možná mám jen někdy pocit, že někteří z nich by chtěli místo v sestavě dostat zadarmo, bez trpělivosti a pracovitosti. Asi největšími nadějemi jsou Čonka, Hrdina, Šimon a pracovitý Žampa. Také navrátilec Konya a nová posila Krátký mají potenciál stát se velkými oporami klubu. U všech těchto hráčů vidím velký a stále se zvyšující se potenciál. Všichni tito hráči mají otevřené dveře do základní sestavy, záleží jen na nich.

Mezi naděje patří i Jarda Pytloun ml. Při jeho dobré tréninkové morálce může vyrůst v dobrého gólmana, dobře čte hru a pracuje na sobě. Poziční hrou a potřebným důrazem, jakož i mladickou dravostí, se prezentují obránci Matěj Čonka a Honza Šimon, jen občas chybí zkušenosti ve změně rytmu hry a trochu té přesnosti, jinak ale mají předpoklady zapadnout do základního kádru. Samostatnou kapitolou je Tonda Hrdina, nadějný univerzál, který velice dobře čte hru, má výbornou techniku a nebojí se vymýšlet kreativní věci, což je ale někdy na závadu přímočarosti hry. Má však velký potenciál a může vyrůst v zajímavou futsalovou osobnost. Dynamický Viktor Žampa si výborně rozumí s míčem, kontroluje ho a v rychlosti s ním pracuje na malém prostoru, což mu dává předpoklady pro prosazení se ve zhuštěném obranném prostoru soupeře, rezervy má trochu ve čtení herních situací, ale to se smaže herní praxí. Tom Konya je rychlostní typ nebezpečného střeleckého zabijáka, zatím mu chybí klid v koncovce a zapadnutí do herního systému, kde by pak využil své nesporné schopnosti. Všichni tito mladí hráči v rozmezí 18 - 22 let jsou již teď použitelní ke kostře základní sestavy a dostávají svojí šanci při sestavování hráčské herní mozaiky.

Druhou kategorií jsou hráči z jiných oddílů, kteří přišli do Prahy za prací či studiem, nebo byli vytipováni vedením klubu. Asi nejvýraznějšími posilami se stali hráči z líhně Vysokého Mýta Martin Brychta junior a Pavel Novotný, jenž se za pár zápasů stal téměř nejlepším střelcem klubu dosavadní sezóny. Oba hrají na postech pivotů, i když každý má jiný styl. Pajas Novotný je typickým "hruškovým" zabijákem s rychlým otočením a bleskovým zakončením, umí si udělat místo a těžko se odděluje od míče, jeho technika práce s míčem dělá obráncům nemalé starosti.

To Martin Brychta je typem tvořivého hráče, který míče spíše sklepává na spoluhráče nebo jde do kombinace a snaží se udržet míč v nebezpečných prostorech soupeřovy poloviny, je na něm vidět veliká snaha a zlepšuje se zápas od zápasu. V koncovce zachovává chladnou hlavu je neustálým nebezpečím v okolí branky, zlepšit trochu by mohl svůj výběr místa.

Univerzální hráč Jindra Eisenraich je další posilou a přišel z Bohemians Praha, kde moc nehrál, a proto mu také déle trvala adaptace do sestavy. Nyní ale už chytil herní tempo a je základním kamenem jedné čtyřky. Je to pracovitý, skromný typ futsalisty s tvrdou střelou a smyslem pro kombinaci. O jeho přínosu pro tým nemůže být pochyb, odvede plno poctivé černé defenzivní práce.

Dalším studentem v týmu je Španěl Jorge Blasco, univerzitní mistr Španělska ve futsale, jenž se vyznačuje tradiční španělskou školou - hra podrážkou, držení míče, kombinace na jistotu a vymýšlení různých technických způsobů zakončení. Trochu mu chybí fyzička, ale vše nahrazuje svým přehledem a citem pro hru. Poslední dvojící útočníků jsou Háza Krátký a Polis Poláček, který ale je zatím zraněný a ukázal se jen na pár trénincích a zápasech. Je to typický tahoun útoku s dobrými fyzickými předpoklady, ale trochu mu chybí přehled na malém hřišti a čtení hry. To nahrazuje bojovností a souboje s ním bolí. Házič Krátký je typický "fofrníček" s výbornou technikou a dravostí, umí se prosadit na malém prostoru a naběhnout si do nebezpečných prostorů, jen musí získat více tréninkové a herní praxe, pak má předpoklady se prosadit i do základu.

Všichni tito hráči však musí na sobě stále více a více pracovat, a potom mají předpoklady být základními stavebními kameny Slavie Praha a někteří možná i reprezentačního týmu.