Jedna z nejvýraznějších postav historie slávistického ženského fotbalu Petra Divišová má blízko i k futsalu. Na letošním mistrovství ČR působila v trenérském týmu s Vratislavem Kracmanem jako hrající trenérka a získala první historickou medaili – stříbrnou. Kromě jiného nám prozradila, co ji na futsale baví a láká.
Jak s odstupem času hodnotíte mistrovství ČR? Proč utekla zlatá medaile? Dost často hrdě a ráda vzpomínám na tento turnaj. Holkám se nedá vytknout absolutně nic. Sešli jsme se s realizačním týmem a hráčkami těsně před odjezdem, s někým dokonce až na zmíněném turnaji. Kdyby nám někdo před odjezdem řekl, že se umístíme do třetího místa, asi by mi cukaly koutky. V hlavě samozřejmě ambice na ty nejvyšší stupínky byly a vždycky budou, s touto myšlenkou si musíte jako hráčka nebo trenérka hájící barvy Slavia Praha vždycky pohrávat... Stejně jako v mnoha dalších činnostech příprava neběžela podle plánů, je to tak, viďte. V plánu bylo toho nespočet, co se tréninkových jednotek a přípravných utkání týče, bohužel v našem rozjezdu i ve spuštění futsalové soutěže, na kterou jsme se chtěli nachystat, především po taktické stránce, vystavila stopku covidová situace. Odměnou nám za naši týmovou pracovitost a bojovnost byla stříbrná medaile, po krásném finálovém utkání, které bylo ozdobou turnaje. Soupeř byl lepším týmem po taktické stránce a zaslouženě bral zlaté medaile. Jaká je vaše domluva s reprezentací, budete k dispozici na kvalifikaci? Domluva byla a je, že futsal nebude upřednostňován v žádném případě před fotbalem, vše bude vždy řádně projednáno, co se pořádaných futsalových akcí týče a pokud budu zdravotně v pořádku, budu k dispozici reprezentačnímu týmu. Jaké bylo futsalové soustředění reprezentace na Kladně? Soustředění bylo realizačně a systematicky skvěle naplánované a nachystané. Jediné, co mě mrzí je, že jsem s holkama nemohla potrénovat více a sdílet se všemi více času v rámci herního i osobního poznání. Co vás na futsale láká a baví? Futsal je pro mě elegantně technický sport. Baví mě a obdivuji herní dynamiku a rychlost provedení jednotlivých futsalových úkonů společně s dokonale zvládnutými "kličkami". Bavíme se samozřejmě o individualistech. Druhou stránkou je a co v trenérství obdivuji - týmové nastavení, herní pojetí hry, charakteristickou tvář týmu a to jak se prezentuje na hřišti. Jak vidíte svoji budoucnost ve futsale? Mým cílem a přáním je, aby tým SK Slavia Praha ženy byl úspěšný na domácí scéně, psát historii a nezáleží na tom v jaké pozici to bude, chci být součástí červenobílých barev i v tomto sportovním odvětví. A poslední otázka: jak se těšíte na novou sezonu? Těšíme se moc, bude to na takové soutěžní úrovni nás všech velká premiéra. Je to velká výzva a rádi bychom se ukázali v tom nejlepším světle. |