SK SLAVIA PRAHA FUTSAL

Jedním z tahounů mužstva, které podruhé za sebou získalo v nejvyšších juniorských soutěžích stříbrné medaile je Matěj Čonka. Tento mladý nadějný hráč se také již probojoval do A mužstva Slavie, a je členem ligového kádru, který v současné době bojuje ve spodní části tabulky o play-off, ale i o záchranu. Společně s Hrdinou, Vandasem, Pytlounem, ale i třeba Žampou nebo Šimonem patří k nastupující generaci futsalové Slavie, a vedení klubu věří, že právě s těmito hráči dosáhne mužstvo úspěchů i v seniorské kategorii. A právě Matěje Čonku jsme krátce vyzpovídali.

Byl jsi u obou stříbrných medailí juniorských týmů, která je cennější?
Pro mě je cennější ta letošní a to ze dvou důvodů. První je ten, že jsme hráli s o rok staršími protihráči, tudíž zápasy byly více náročné a nejednoznačné. Druhý důvod je, že jsem kvůli zranění třísla neabsolvoval minulé Final Four. Z části jsem tedy neměl zásluhu na stříbrné medaili a také jsem si neužil naplno atmosféru finálového turnaje.

Kolik scházelo letos ke zlatu?
Moc ne. Hráli jsme finále a tam se může stát cokoliv. Asi chybělo i trochu štěstí. Soupeř vstřelil první dvě branky po odrazech balónu, my pak nastřelili tyčku. Musím ale sportovně uznat, že Tango bylo ve finále lepším týmem.

Bylo k titulu blíž vloni nebo letos?
Myslím si, že letos. Měli jsme více kluků v kádru, více tréninků a celkově už jsme byli asi více futsalově vyzrálí, než minulý rok. Minulé finále jsme také dostali více gólů. Velká škoda bylo vyloučení Tondy Hrdiny v semifinále a to, že Jan Moglich nemohl kvůli fotbalu přicestovat do Zlína. Oba by určitě zvedli kvalitu týmu ve finále.

Jaký je vlastně tým, který úspěchů dosáhl? Kdo patří k tahounům?
Základ tvoří hráči ročníku 1995. Můžeme tedy pokračovat skoro ve stejném složení i příští rok. Tým je spíše technicky vybaven, než aby byl nějak moc důrazný. Snažíme se hrát futsal a ne fotbal, jak je tomu u poloviny ostatních týmů. Tahouny jsou jednoznačně Tonda Hrdina, který se stal i nejlepším střelcem letošního ročníku, a Pavel Vandas, který dal jen o trochu méně gólů, než Hrdina.

Liší se v Tvých očích hodně futsal od fotbalu?
Je to hra s balónem a proti sobě stojí vždy dva týmy. Jinak je to docela rozdílné, pohyby, rychlost i myšlení. Více se zde projevuje ovládání míče. Oba dva sporty miluju, jestli si budu jednou muset vybrat mezi jedním z nich, bude to pro mě velmi těžké.

Cítíš ve futsalu větší budoucnost než na zeleném trávníku?
Větší příležitost hrát nejvyšší soutěž určitě. Už jsem v kádru A mužstva, který tuto soutěž hraje. Jinak jsem o své budoucnosti zatím moc nepřemýšlel.

Zabydlel jsi se v kádru A týmu, mrzí Tě že jsi zatím nedostal větší šanci?
V kádru jsem prvním rokem a jsem za to velmi rád. Pár příležitostí už jsem dostal. Na to, abych nastupoval pravidelně, se musím ale ještě hodně zlepšit a zapracovat na sobě. Věřím, že šance přijde.

Jaké máš cíle do příští futsalové sezóny?
Znovu postoupit v juniorských soutěžích do Final Four a konečně vyhrát. Nejdůležitější ale je, aby se A tým zachránil v nejvyšší soutěži.