SK SLAVIA PRAHA FUTSAL

Dva největší úspěchy dosavadní historie klubu zaznamenaly juniorské týmy. V loňské sezóně U-16, v té letošní pak U-18, dosáhly na tituly Vicemistr České republiky. U obou stříbrných medailí stál na lavičce jako trenér Martin Suchý. Mezi trenéry ne úplně známé jméno, ovšem jedná se muže s bohatou futsalovou historií, ať už vezmeme tu hráčskou, nebo funkcionářskou. Do Slavie přišel v sezóně 2009/2010, pomáhal u A týmu i u juniorských týmů. Od sezóny 2010/2011 byl jmenován trenérem juniorských mužstev. Právě jeho jsme požádali o krátký rozhovor.

Podruhé za sebou jsi dovedl juniorku na stupně vítězů. Spokojenost?
Spokojenost s konečným výsledkem určitě. I vzhledem k tomu, že jsme hráli ve většině případů proti hráčům o rok starším.

Které stříbro bylo těžší získat?
To letošní stříbro bylo těžší, vzhledem k situaci, která nastala v průběhu sezóny v základní části. Až v posledním kole, po zaváhání futsalistů Kladna, jsme my bodovali naplno a tím se probojovali na první místo západní skupiny. Postup do Final Four byl letos obtížnější. Soupeři byli velmi kvalitní, a kandidátů na postup bylo hodně. O to cennější je konečné první místo. Je dobře, že se v klubech kvalitně s mládeží pracuje. Velmi těžký byl i semifinálový souboj, byť hrál soupeř v pěti. Poslední minutu za stavu 2:2 jsme dohrávali po červené kartě Antonína Hrdiny v oslabení, které jsme zvládli a poté vyhráli na pokutové kopy. Zde bych chtěl vydvihnout našeho brankáře Jaroslava Pytlouna, který dvě penalty zneškodnil. A v podstatě při každém pokusu soupeře vystihl směr a dvakrát to měl ještě na ruce.

A k titulu tedy bylo blíž vloni nebo letos?
K titulu bylo blíže letos jelikož jsme měli šance, které buď končily na tyči nebo dobrým zákrokem brankáře Tanga. Byla velká škoda necitlivého vyloučení Antonína Hrdiny v semifinále, který ve finále citelně chyběl. S ním bychom to Tangu ještě více znepříjemnili. Jak by to dopadlo, kdybychom byli komplet se ale už nikdy nedozvíme.

Popíšeš stručně semifinále i finále z Tvého trenérského pohledu?
Semifinále s Torfem bylo velmi těžké. Soupeř sice nastoupil pouze v pěti hráčích do pole, ale byli výborně vybavení jak po fyzické, tak po fotbalové stránce. Velmi silní byli ve hře jeden na jednoho. Pracovali s dobře zajištěnou obranou. V letošní sezóně bylo naší největší bolestí proměňování šancí. V 1. poločase jsme opět zahodili tři 100 % vyložené šance. V ten moment jsme urazili paní štěstěnu a po bezbrankovém poločase přišel trest z breaku. Torf se tak ujal vedení. My během minuty vyrovnali a po dalších třech minutách po trestném kopu Jana Šimona a nešťastné teči obránce jsme otočili na 2:1. Po zbytečné chybě jsme dovolili soupeři vyrovnat. V závěru nám byl necitlivě vyloučen Antonín Hrdina, ale oslabení jsme ubránili, a vyhráli zaslouženě na penalty. To i vzhledem k tomu, že brankář Jarda Pytloun vystihl ve všech případech jejich směr a dvě zneškodnil úplně. V poslední sérii Marek Ferenc proměnil a mohla propuknout obrovská radost. Všem spadl velký kámen ze srdce, že jsme po roce opět ve finále a to i o kategorii výše. Ve finále s Tangem soupeř potvrdil, že byl papírovým favoritem. Naše hra se musela změnit a to už i vzhledem ke zmiňované absenci Hrdiny. Hráli jsme hodně ze zatažené obrany a čekali trpělivě na breaky. Do jednoho jsme se dostali za stavu 0:0, bohužel střela Vandase skončila na tyči. Tango se dostalo do vedení po střele do tyče a odrazu k hráči Tanga, který už měl jednoduchou situaci a bylo to 1:0. Poté jsme vyrovnali hru a nevyužili další šance. Tango trestalo po ve velkém závaru před naší brankou a zvýšilo na 2:0. Ve 2. poločase jsme hráli power play, ale kýžené branky jsme se nedočkali. Naopak z breaku soupeř skóroval potřetí. Soupeři bych poblahopřál k zasloužené výhře. 

Jak jsi byl spokojený s organizací Final Four?
Organizace Final four byla dobrá. Jedinou výtku bych měl k hale. Postavení branky, za kterou je prosklenná restaurace, není šťastné, a také není v hale dobré osvětlení. Asi proto, že se umělé světlo láme s tím denním z prosklenné stěny budovy.

Bude Slavia mít konkurence schopné týmy i v příštím ročníku?
Konkurence schopné týmy v příští sezoně Slavia bude mít, o tom jsem na 100 % přesvědčen.

Někteří Tvoji svěřenci jsou již v A týmu. Mají ligové parametry?
V A týmu pravidelně v první čtyřce nastupuje Pavel Vandas, a vedle svých mnohem starších spoluhráčů zápas od zápasu roste. Má futsalovou budoucnost před sebou. Vždyť je i v reprezentaci U-19 a U-21. Společně i s brankářem Jardou Pytlounem, Antonínem Hrdinou a Matějem Čonkou, kteří už jsou také v šírším kádru A - mužstva. Myslím si, že všichni mají futsalovou budoucnost před sebou a ještě o nich hodně uslyšíme. Hodně záleží na nich, na jejich chuti se i nadále rozvíjet, na dostatku pokory a pracovitosti.

Věříš tedy, že na titul dosáhnete?
Svému týmu věřím vždycky, to bych tuto práci nemohl dělat. Pro příští sezónu mám jediný cíl, a tím je titul Mistra republiky. V příští sezóně budeme ještě silnější. Do samotného Final four se Slavia probojovala vloni poprvé po devíti letech práce s mládeží, pokud se nepletu. Těmi historickými údaji si ale jist nejsem, vždyť jsem u týmu jako tréner teprve druhou sezónu. Ale obě sezóny se nám podařilo postoupit do Final four, tak je kus práce za námi snad vidět. Je to práce celého realizačního týmu, kterému děkuji.