SK SLAVIA PRAHA FUTSAL

Děčínský rodák byl jedním z tahounů, vstřelil pět branek, na zlato však nedosáhl. Do své sbírky přidal další cenný kov. Tomáš Fichtner, který pochází z Děčína a hraje mimo jiné krajský fotbalový přebor za Jiskru Modrou, se může chlubit druhým místem na Mistrovství Evropy v sálové kopané. Podle Fichtnera naše reprezentace splnila cíl. „Chtěli jsme do semifinále, samozřejmě pak bylo ve hře i zlato, ale stříbrná medaile je super," nechal se slyšet šťastný reprezentant.

Tomáši, jaké byly vaše první pocity po finálové prohře 1:4 s Belgií?
Po samotném finále ve mne bylo velké zklamání. Ale po uplynutí několika dní jsem ze stříbrné medaile přímo nadšen. Nikdo netušil, jak na tom budeme po tak obsáhlé obměně kádru. Chtěli jsme se kvalifikovat na Světové hry neolympijských sportů do Kolumbie v roce 2013. Tam šly první čtyři týmy. Naším cílem tedy bylo semifinále, ve stříbro doufal jen málokdo.

Mohl byste popsat jak se rodil váš stříbrný úspěch?
V prvním utkání na nás čekalo nevyzpytatelné Norsko. O tomto týmu jsme vlastně neměli moc informací. Ale utkání proběhlo hladce a my vyhráli jasně 6:2. Druhý zápas se ukázal jako klíčový pro celý turnaj. S domácím Běloruskem jsme remizovali 1:1, ale soupeř získal plusové body za výhru 2:0 na penalty. Bylo tedy jasné, že ve čtvrtfinále narazíme na Slovensko.

Čekalo vás tedy řádné derby, kde jste vlastně vy střelecky exceloval...
Proti Slovensku jsme začali aktivně, bohužel soupeř nás z protiútoku brankově potrestal. Jenže ještě v téže minutě jsme vstřelili dvě branky a otočili vývoj utkání v náš prospěch. Nakonec jsme v klidu dokráčeli k vítězství 5:3 a radovali se z postupu do semifinále. V tu chvíli jsme vlastně splnili náš cíl a kvalifikovali se na Světové hry neolympijských sportů.

V semifinále jste se však proti oblíbenému Katalánsku hodně nadřeli. Čekali jste to?
Na Katalánsko jsme si věřili, jelikož jsme s ním nikdy neprohráli. Jenže opak byl pravdou. Soupeř hrál výborně, na obou stranách se střídaly šance a hrál se zajímavý zápas. Nakonec jsme byli šťastnější a vyhráli 2:1.

Ve finále však byla Belgie nad vaše síly. Co se stalo?
Hned v první minutě jsme šli do vedení, Belgie srovnala a do konce poločasu branka nepadla. Pak přišel asi zlomový gól Belgie na 2:1, my jsme pak museli otevřít obranu a soupeř nás ještě dvakrát potrestal. Musím ale uznat, že Belgie vyhrála celý šampionát naprosto zaslouženě.

S konečným druhým místem jste museli být hodně spokojeni...
Na to už jsem vlastně odpovídal. Jsme maximálně spokojeni. Pro náš mladý tým je to obrovský úspěch a další krok k vysněnému zlatu.

Turnaj proběhl v Bělorusku. Jak se povedla organizace šampionátu?
Po organizační stránce si nemáme na co stěžovat. Vše bylo v naprostém pořádku. Ubytování, strava, ale i tréninky a samotné zápasy. Jen škoda, že do semifinále nepostoupilo Bělorusko. Trochu se to odrazilo na návštěvnosti.

Vím, že je to těžké, ale mohl byste přesto zhodnotit svůj vlastní výkon na turnaji?
To je těžké, od toho tu máme trenéra. Ale mé pocity jsou dobré. Měl bych už odvádět nějaké to penzum práce, jelikož jsem patřil mezi zkušenější hráče, co se startů na ME a MS týče. Dal jsem pět branek, z toho čtyři Slovensku ve čtvrtfinále a jeden Bělorusku. Také mne potěšil zájem Dynama Moskva. Ale vše tu bylo o partě a týmu. Bez party bychom tu nic nedokázali a já pevně věřím, že ještě na nějaké podobné úspěchy dosáhneme.