eFutsal.cz - "Na diskusi webu eFutsal.cz se v pátek objevil příspěvek od Ondřeje Knoblocha, ve kterém se loučil se všemi svými fanoušky a děkoval jim za přízeň. V den vyřazení Slavie z play off čekal takovou bombu málokdo, ale s největší pravděpodobností je to skutečně pravda." Toto je úvod k rozhovoru s Ondřejem Knoblochem na webu eFutsal.cz, který níže přebíráme v plném znění. Za vedení Slavie však Daniel Kolman zcela popírá, že by dostal od brankáře Knoblocha jakékoliv oficiální oznámení o konci v pražském klubu, čí by klub jeho účinkování uzavřel.
Daniel Kolman: "Ondrovi příspěvky jsem samozřejmě četl. Vím že je Ondra hodně emotivní člověk, a vše hodně prožívá. Já v tuto chvíli musím konstatovat, že mi žádným způsobem nedal vědět, že by do další sezóny nechtěl nastoupit. Naopak mi v nedávné době sdělil, že bude za Slavii chytat klidně do šedesáti :), dokud jej z branky sami nevyhodíme. A my jako vedení jsme změny v kádru ještě nijak neřešili, a v nejbližší době ani řešit nehodláme."
Zde přinášíme celý rozhovor Petra Vančury s Ondřejem Knoblochem z webu eFutsal.cz:
Proti Chrudimi jste v play off nehráli poprvé, ale tentokrát jste si odnesli docela výrprask. Je ERA-PACK doopravdy o tolik lepší?
Chrudim je takový můj osudový klub. Pamatuji ho , kdy jako nováček ligy skončil na třetím místě. Za posledních pět sezón jsem proti tomuto týmu nastoupil v play-of celkem 4x. Bohužel mi vždy vystavil stopku. S Benagem jsme vypadli ve čtvrtfinále a poté 1x se Selpem, kdy se nám povedlo Chrudim skutečně zaskočit a vedli jsme v semifinálové sérii 2:1 na zápasy. Další se hrál u nás doma v Mladé Boleslavi a ještě poločas byl naprosto vyrovnaný. Poté Chrudim nasadila ne zcela zdravého Lukáše Rešetára a díky němu tuto sérii obrátila. Nyní 2 roky po sobě udělala stopku naší Slávii. Chrudim má letos dle mého názoru nejlepší tým ve své historii. Plně profesionální, nejlepší české hráče s obrovskými zkušenostmi, podpořené skvělými Brazilci a samozdřejmě hrajícím trenérem Cacauem. Výprask není vhodné slovo. Dva zápasy u nich jsme vydrželi více jak poločas odolávat a vytvořili jsme si i veliké šance, které jsme neproměnili. Určitě se nemáme za co stydět. Jsem za letošní odvedený výkon proti Chrudimi na všechny své spoluhráče hrdý. Podali jsme naše maximum.
V pátek jste se na našem fóru rozloučil s fanoušky, doopravdy končíte?
Jestli doopravdy skončím se uvidí v nejbližší době. Vidím to tak 90:10. Celou kariéru jsem měl obrovské štěstí na fantastické fanoušky. V Mladé Boleslavi i na Slávii jsme našli společnou notu a já na ně budu vzpomínat s velkou úctou. I s fanoušky soupeřů jsem si myslím celkem rozuměl. Určitě vynikající jsou ti z Chrudimi. Proti nim jsem stál asi nejčastěji. Fanoušci byli určitě můj hnací motor. Snad i oni si někdy vzpomenou. Proto jsem se s nimi chtěl ihned po ukončení sezóny rozloučit alespoň takto. Ještě jednou díky.
Co ovlivnilo vaše rozhodování o konci?
Vnitřně bych určitě rád pokračoval, ale okolnosti a některé signály nasvědčují tomu, že po sezóně, která byla zlomová pro Slávii, s novým výborným trenérem, stabilizovaným kádrem se skvělými fanoušky se bohužel s vrcholovým futsalem rozloučím. Dále bych to prozatím nechtěl rozvádět.
Kam povedou vaše další kroky?
Bydlím v Mnichově Hradišti a po skončení Slavíků není v našem regionu žádný klub, který by hrál nejvyšší soutěž. Třeba se vrátím do místního FC, ze kterého si mně Jirka Baborák před 9 lety vytáhl do Bakova a dal mi tak možnost poznat spostu výborných lidí, najít nové kamarády a zažít s futsalem nespočetně krásných chvil, třeba.... Co bude dál se nechám překvapit, možná mně ještě osud v tom dobrém zaskočí....
Mátě představu o tom, kdo vás nahradí v brance sešívaných?
V případě, že ve Slávii skončím, je tu připraveno několik brankářů. Pod vedením Martina Cicali jsou všichni dobře připraveni. Již delší dobu se se mnou připravuje a střídá Erik Lofler, už má také nějaké zkušenosti. Za ním je další dav mladíků, Kuba Tichý, který hostuje na Kladně a z juniorky nadějný Kůča. Jenže liga je o zkušenostech, ne o věku, (Petr Krayzel a Honza Klíma to jen dakazují), což se potvrzuje hlavně v play off. Bude záležet na vedení a trenérovi, pro co se nakonec rozhodnou... To ukážou následující měsíce. Uvidíme.
Zpátky k této sezóně. Dlouho to vypadalo, že se do play-off vůbec nepodíváte. Co nakonec rozhodlo o tom, že jste se do něj probojovali?
Jednoznačně rozhodla soudržnost mužstva ve velmi těžké chvíli, která si myslím za daných podmínek nemá v lize obdoby. Takové to opravdové kamarádství mezi sebou a dokázání si osobní vůle . Nezklamat fanoušky a hlavně sami sebe. Něco jsme si řekli, nepodrazili se a společně to dokázali. Toho si opravdu strašně moc cením!!! Rozhodla také trpělivost vedení, trenéra a to, že jsme i my hráči trenérovi věřili. Celou dobu nás ujišťoval, že se to musí obrátit. Trénovali jsme poctivě a hlavně se změnil styl tréninku. Začali jsme nacvičovat spousty situací, které nám poté napomohly k zisku cenných bodů v druhé polovině sezóny. Byl to běh na dlouhou trať a my jsme prozatím doběhli do cíle. Úspěšného cíle... Další etapa je před námi. Čas ukáže, jestli se do ní pustíme.
Kolem postupové osmičky byla situace hodně vyrovnaná, myslíte si, že byste třeba proti Teplicím dopadli lépe?
Určitě. Teplice jsou kvalitní tým, ale dá se s nimi hrát . Chrudim můžeme porazit z 5-ti zápasů 1x. Teplice 3x. Na ně by jsme si v dané formě věřili. Určitě jsou dobrý tým, ale kvality Chrudimi vůbec nedosahují. Je to pro mně umělě vytvořené mužstvo. Žádná dlouhodobá koncepce. Kvalitní jednotlivci, individuality, ale ne jako tým, který má nějakou dlouhodobou perspektivu a už vůbec né přínos pro český futsal. Každý tým má cíl dodat do reprezentace hráče. Na základě toho oslovit sponzory atd. Svaz, by měl dle mého určit maximální počet cizinců nominovaných k utkání. Můj názor jsou tři cizinci.
A ještě jednou k Chrudimi, o letošním mistrovi tedy nepochybujete?
Určitě. Letos se stane mistrem opět Era-Pack. Nemá v současnosti v naší lize konkurenci. Nepotřebuje k tomu nijakou pomoc. Ani od rozhodčích, ani od svazu.
Máte za sebou pěknou kariéru, vzpomínáte na některé věci zvláště rád?
Nechci tady nic vyzdvihovat, sport přináší radostné i smutné chvíle. Ta nejsmutnější pro mně byla sestup se Slavíkama z ligy, a těch radostných bylo strašně moc. Samozřejmě největší zážitek a čest pro sportovce je postavit se pod naší českou vlajku, mít na sobě dres národního týmu a poslouchat krásnou českou hymnu. Mě se to díky fantastické sezóně se Selpem povedlo až v 36 letech a hrdost toto zažít jsem měl v daleké Brazílii. Zahrát si v jednom týmu s nejlepšími hráči naší ligy, Dlouhánem, Rešim, Kopejdou, Frigem, Gérou atd, a postavit se nejlepšímu futsalistovi světa Falcaovi v jeho Brazílii před neskutečnými fanoušky, na to nikdy nezapomenu. O to víc si toho cením, protože v české lize je mezi brankáři obrovská konkurence. Nesmrtelný Peťa Krayzel, Honza Klíma, Melis, Géra a současná nastupující generace v čele s Kubou Žďánským.
Samozřejmě i všechny zápasy play off mají svojí nepopsatelnou atmosféru. Mé první proti tehdejší Viktorií Žižkov v sezóně 2002/03 bylo určitě nábojem do dalších let. Kromě jedné sezóny jsem se do play off dostal každý rok. Jinak jsem samozřejmě hrál s úžasnými hráči, a někteří jsou dnes již trochu zapomenuti, ale já je mám pořád v paměti. S Jardou Kamenickým jsme toho zažili strašně moc, Michal Zapadlo, Standa Bejda, Honza Kahuda, a mnoho dalších. Martin Hrdina - to je kapitola sama pro sebe. Spolu jsme od prvního ligového startu společně bez přestávky dodnes. Současní spoluhráči Oliváček, Matty, Holis... Doufám, že se nikdo z nejmenovaných neurazí. Ještě musím vzpomenout jedno jméno. Jirka Baborák, bez tohoto futsalového fanatika by jsme si tady dnes nepovídali. |
-120.jpg)
