SK SLAVIA PRAHA FUTSAL

Ve čtyřiadvaceti dosáhl slávistický brankář Jan Žežulka na metu 200 ligových startů. Začal je sbírat už ve svých 16 letech a hned v tom prvním zapsal asistenci Janu Lištvánovi. Na jaký počet by se rád v kariéře dostal? A jak vidí současnou složitou situaci sešívaných, do které se v této sezoně dostali?

Vzpomenete si na svůj první ligový start? Kolik vám bylo let?

Vzpomenu - bylo to 29. září 2017 proti Olympiku Mělník. Nastoupil jsem tehdy na posledních osm minut a stihnul jsem si kromě čistého konta připsat i asistenci na gól Honzy Lištvána. Stačilo mu tehdy pouze nahrát balon na polovině hřiště a on už si pak přes dva hráče poradil, ale i jednoduché asistence se počítají. Bylo mi 16 let, když jsem v lize debutoval.

Byl jste nervózní?

Asi ano. Nebo ne asi, ale určitě. Obecně, před každým svým debutem, ať už v lize, v jiném klubu, a nebo v nároďáku, jsem vždy lehký pocit nervozity pociťoval. Ale čím déle chytám, tím méně už bývám nervózní. Myslím si ale, že to tak je přirozené a že by to tak mělo být.

Jaký byl váš vůbec první zákrok, to už si ale nevzpomenete, že ne?

Tak to si opravdu nevzpomenu. Tipoval bych, že to určitě bylo proti nějaké jedovce od Josefa Gabča, který v té době hrál za Mělník, ale nerad bych čtenáře oklamal mylnou informací.

Byl něčím výjimečný váš stý ligový start?

Ten jsem si připsal v únoru roku 2022. Výjimečný možná byl v tom, že jsem ho odehrál za Mělník a bylo to utkání proti Plzni, kde jsem měl možnost si střihnout malou epizodku minulou sezonu. Ale ten zápas se prohrál a průběh už si bohužel nepamatuji. Tudíž zpětně výjimečný byl maximálně v tom, že se utkaly dva kluby, za které jsem měl tu možnost působit.

Jaké to je mít ve čtyřiadvaceti letech 200 ligových startů?

Je to pěkné číslo. V poslední době si říkám, jak jsem to vůbec stihnul. Ale na soupisce, v sestavě a na hřišti jsem už týden, co týden od 16 let. Dává to tedy nakonec svůj smysl. Sám uvažuji, kolik by bylo možné udělat startů, když mi bude sloužit zdraví. Kupříkladu meta 500 startů mi nepřijde nereálná. Nicméně uvidíme, co zdraví, eventuelně přestup ven, který by mě stále zajímal, a spousta dalších faktorů.

Je to zvláštní dotaz na brankáře, ale svůj první gól si taky vybavíte?

Tak ten mám stále před očima. 21. 2. 2020 v Brně, v hale Starez Vodova, proti Helasu Brno. Zápas jsme vyhráli 4:3. Trénoval nás tehdy na Slavii David Filinger a hráli jsme dost ofenzivní futsal. Tzn. že při našem autu na obranné polovině hřiště jsem se mohl ocitnout i na vápně u soupeřovy branky. A tak se seběhl můj první gól. Odběhl jsem na útočnou polovinu, abych udělal prostor pro spoluhráče, nicméně Igor Leovski si mě přes celé hřiště všimnul a dal mi krásnou průnikovku. Já si to na vápně zpracoval a z druhého doteku jsem prostřelil Andyho Mykytjuka. Pak mě nikdo nemohl chytit, jak jsem oslavoval.

Jak vidíte současnou situaci Slavie? Věříte, že se vám ji podaří ještě obrátit k dobrému?

Situaci, že se nedaří a nejsou výsledky, jsem zažil už na Mělníku. Nicméně tam se nám to podařilo zlomit a udělali jsme nakonec slušnou sezonu. Věřím, že podobné "zlomení" se povede i nám a vše se v dobré obrátí. I když to není vidět na výsledcích, tak pro to děláme maximum. Na trénincích makáme, scházíme se i mimo tréninky. Věřím v nás, že to zvládneme.