SK SLAVIA PRAHA FUTSAL

Filipa Havrdu nebylo ve čtvrtfinále play-off možné přehlédnout. Nastupoval totiž s obličejovou maskou, kterou si musel před prvním zápasem rychle pořídit. Slavii pomohl k postupu přes Chomutov dvěma důležitými góly.

Do zápasů play-off jste nastupoval s maskou, co se vám vlastně stalo?

Zranil jsem se při zápase Univerzitní ligy, byla to shoda náhod. V posledním minutě jsme šli do brejku, já jsem periferně neviděl hráče, takže jsem do něj čelem narazil. Zlomil jsem si nos. Musel jsem si nechat vytvořit masku na míru, abych mohl do čtvrtfinálové série vůbec nastoupit.

Sehnat masku na míru není úplně snadné, jak se vám to podařilo? Kolik jste na to měl vůbec času?

Stalo se mi to v úterý, týden před čtvrtfinále. Musel jsem to řešit hned, tlačil mě čas. Se zařizováním mi pomohl táta, který v Praze má známého, který tvoří masky na míru pro ligové fotbalisty. Tam jsem si to domluvil. První odlitek jsem si nechal udělat tři dny po tom zranění. Za další tři jsem si hotovou masku vyzvedl, dva dny na to se hrál první zápas s Chomutovem.

Jak se vám s maskou hrálo? Omezovalo vás to nějak? Neměl jste strach, že zase nějakého hráče přehlédnete?

Obavy, že mne to bude omezovat z hlediska periferního vidění, jsem určitě měl. S postupem času a jak jsem odehrál všechny čtyři zápasy, tak musím říct, že mne to neomezilo. Až jsem byl překvapený, jak vlastně dobře a přesně je udělaná na míru tak, aby mne to limitovalo co nejméně. Obavy, že bych do nosu dostal, byly minimální.

Budete i v semifinále stále nastupovat s maskou?

Ještě týden, dva s ní budu hrát. Nechci, aby nastaly nějaké komplikace. Už jsem si na ní zvyknul.

Vstřelil jste i docela důležité branky, byl jste pro tým hodně platný...

Za góly ve druhém i čtvrtém zápase v Chomutově jsem rád. Jinak každá branka v sérii byla extrémně důležitá. K tomu jsme to to mimo první zápas zvládli dobře po taktické stránce a mohli se radovat z postupu mezi  poslední čtyřku.

Nevyčítáte si přece jenom druhý poločas prvního zápasu, který to všechno hodně zkomplikoval?

První poločas prvního zápasu byl v rámci nějakých našich možností. Vedli jsme o dvě branky. Pak jsme dostali kontaktní gól a po dvou vyloučeních se naše hra sesypala. Inkasovali jsme z přesilovek a brejků, které hráči Chomutova na jedničku vyřešili. Byla to facka pro nás. Od druhého zápasu jsme sice hráli na pět, šest lidí, ale převážily naše zkušenosti. Zvládli jsme to otočit.

Branky v Chomutově, které ztišily bouřlivou halu jste si asi vychutnal...

Je to tak. Napřed musím říct, že hostům se v Chomutově dobře nehraje, atmosféra je tam opravdu bouřlivá. Ale když tam dáte takhle důležitou branku v tak důležitém zápase, tak je to zážitek, i když se to divákům samozřejmě nelíbí. Já si obecně takové zápasy před plnou halou užívám, i když tribuny ženou soupeře.

Čeká vás Plzeň. Bude to typově jiná série? Co čekáte od semifinále?

Bude to určitě jiná série, bude to víc futsalovější. Série s Chomutovem byla hlavně o bojovnosti. Byli jsme navíc v jiné pozici, tentokrát do toho půjde v roli favorita Interobal. My budeme chtít hrát svůj futsal a znepříjemnit jim každý zápas.  Půjdeme do toho s respektem ke kvalitám soupeře, který hraje v poslední době každý rok na čele tabulky. Ale nepůjdeme do toho s nějakými obavami, budeme chtít předvést co nejlepší výkony, abychom se nemuseli za nic stydět.

První zápas v Edenu byl kontumovaný, ale na palubovce byl vyrovnaný, co si pamatujete z něj?

Pokud si to dobře pamatuju, tak nás zklamala v tom zápase koncovka. Myslím, že jsme inkasovali jen dvakrát. Ale když jsme nedali branku, tak jsme těžko mohli pomýšlet na nějaký bodový zisk.

Jaká vlastně je ta současná sezona pro vás osobně. Jak všechno se studiem stíháte?

Není to vždycky jednoduché všechny moje povinnosti skloubit dohromady. Ale když člověk chce, tak si to zařídí. Já kromě futsalu studuju v Praze prezenční studium fyzioterapie, navíc jednou měsíčně dojíždím do Olomouce, kde studuju dálkově trenérství a sport. V sezoně jsem kvůli tomu některé víkendy nemohl být k dispozici, ale klub mi v tom vychází vstříc. Snažím se to řešit, abych chyběl co nejméně.

Se svou osobní bilancí jste spokojený?

Já si dávám před sebe ty nejvyšší individuální a týmové cíle. Minulá sezona byla týmově veleúspěšná, získali jsme stříbro v poháru a bronz v lize. Letos jsme z poháru v semifinále vypadli, ale zase usilujeme o minimálně třetí místo. Co se týká statistik, tak to z mé strany zatím bylo ještě povedější než ta minulá sezona. Doufám, že na to navážu i v semifinále.