SK SLAVIA PRAHA FUTSAL

Tomáš Kuchta se dočkal své první nominace do seniorské reprezentace. Trenér Tomáš Neumann zařadil jednadvacetiletého slávistu do týmu, který v srpnu poletí na mezinárodní turnaj do Thajska. „Musel jsem se několikrát podívat, jestli jsem to opravdu já,“ přiznává odchovanec Slavie, že byl zprávou velice příjemně zaskočen.

Od koho jste se dozvěděl o pozvánce do reprezentace? Jaká byla vaše první reakce?
Dozvěděl jsem se to od kamaráda, který mi poslal nominaci. Před tím jsem o tom s nikým nemluvil. První reakce byla taková, že jsem se musel několikrát podívat a ubezpečit se, že jsem to opravdu já. Nic takového jsem nečekal, jsem hodně mile překvapen. Už se nemůžu dočkat.

Jak se na turnaj do Thajska těšíte, už jste byl vůbec někdy tak daleko?
Těším se moc, já jsem nikdy nebyl mimo Evropu, proto doufám, že se najde nějaký čas a podíváme se i mimo sportovní areál. Každopádně je ale pro mě nominace velká čest, bez ohledu na to, kde budeme hrát. Udělám všechno pro to, abych trenérům jejich důvěru vrátil a nezklamal je.

Jaké to bude být součástí tak omlazeného týmu? Jste rád, že ze Slavie pojede i Jan Homola a Jan Žežulka?
Bude to pro mě a vlastně i pro řadu dalších kluků úplně nová zkušenost. Jsem moc rád, že tam budu s Honzou Homolou a Honzou Žežulkou a že nás pojede ze Slavie víc. Alespoň na začátku mi to určitě pomůže si rychleji na všechno nové zvyknout.

Pojďme teď ještě ke Slavii. Jak jste spokojený s minulou sezonou?
S minulou sezónou jsem maximálně spokojený, vůbec jsem nečekal, že bych se mohl takhle napevno dostat do druhé čtyřky, kde hráli vlastně samí reprezentanti. Kluci mi hrozně pomohli a vlastně celou sezónu mi udělali lehčí. Když se na to dívám s odstupem času, nemohlo to být lepší.

Můžeme trochu víc rozebrat tu souhru se spoluhráči, kterou jste teď zmínil?
Hrát ve čtyřce s Vakym, Šévou a Tondou (pozn. Filip Vaktor, Matúš Ševčík a Antonín Hrdina) bylo pro mě jednoduché, opravdu každý zápas mi to usnadnili a v těžkých momentech to brali na sebe. Jsou to reprezentanti a na to, že jsou všichni ještě pořád mladí, mají už spoustu zkušeností. Patří k těm nejlepším futsalistům v české lize a já jsem s nimi mohl odehrát celou sezónu, zapadnout mezi ně. Každý trénink mi dávali rady a já se hlavně od nich mohl hodně naučit. Asi jsem si nemohl přát do čtyřky lepší parťáky.

Co vaše výkony? V čem byste se chtěl ještě zlepšit? V čem si naopak připadáte silnější?
Ne pokaždé jsem byl se svými výkony spokojený, mám ještě hodně prostoru ke zlepšení. Tím myslím hlavně svoji hru v útočné části, ale musím znovu zopakovat, že díky spoluhráčům to bylo jednodušší. V čem se cítím silnější? Oproti začátku je to asi ten futsalový pohyb a bránění. Tenhle pohyb je odlišný od fotbalového a přijde mi, že už jsem ho pochytil.

Nevyčítají vám občas zbytečné fauly v málo nebezpečném prostoru a v nevhodnou chvíli?
To je věc, na které určitě musím nejvíc zapracovat. Moje fauly komplikují utkání celému týmu. Situace vznikají z toho, že jsem tam buď pozdě, nebo, že jsem až moc nahecovaný a chci to dohrát za každou cenu. Je pravda, že tohle mi nejčastěji vyčítají, ale jsem vědom toho, že se toho musím co nejvíc vyvarovat.

Zdeněk Sláma říkal, že už vás nevnímá jako mladého hráče, že mu připadá, že jste součástí týmu jako odjakživa. Jak svoji roli v týmu vnímáte vy?
Tohle se hezky poslouchalo. Nečekal jsem, že to bude takové hned po mé první sezóně. Největší podíl na tom má právě Zdeněk Sláma. Je to super, že dává šanci mladým hráčům a já jsem mu za to vděčný. Vděčím za hodně ale taky klukům v kabině, protože tam to skvěle funguje a nás mladé hráče tam přijali mezi sebe. Myslím si, že jsem tam zapadl dobře, přesto se stále stejně snažím všechny poslouchat a učit se od nich.

Jak trávíte léto, udržujete se ve formě?
Léto trávím převážně pracovně, chodím každý den na brigády na letiště, ale naštěstí mám pokaždé volné odpoledne, které trávím přípravou na začátek tréninkové sezony jako každý rok. S bráchou Robertem, který mi s tímhle hodně pomáhá se připravujeme hlavně silově.

Měl bratr z vaší nominace do reprezentace také velkou radost?
Brácha z toho měl stejně velkou radost jako já. Chodí na každý můj zápas a je to takový můj "agent" a "osobní trenér". Ten mi hodně pomáhá, rozebíráme spolu zápasy a moji hru. I jemu musím za jeho pomoc poděkovat.