SK SLAVIA PRAHA FUTSAL

Oba dva mladí gólmani se v brance Slavie během sezony pravidelně střídali. Trenéři rytmus přerušili až ve čtvrtfinále, kdy dostal prostor Jan Žežulka, v závěru play off ale odchytal dva zápasy Adam Vondráček. Jak poslední duel a celou sezonu hodnotí?

Jak jste spokojený se svým výkonem ve třetím semifinále?

Od začátku jsem věděl, že to bude strašně těžké, navíc u nich v hale, kde míč ještě více lítá. Všichni gólmani ví, že tady budou mít spoustu práce. Jsem rád, že jsme v posledním zápase s nimi dlouho udrželi vyrovnaný krok a dá se říct, že na konci jsme si to pokazili až naší vlastní chybou. Je to škoda, myslím si, že do prodloužení, nebo na penalty jsme to mohli nějakou silou vůle a heroickým výkonem dotáhnout a pak to urvat. Před kluky smekám, nebylo nás moc, ale šlápli jsme do toho a nakonec série jsme dokázali udělat nejhezčí zápas. Bylo nás nejméně a ještě to bylo v nejhorších podmínkách. Navíc se nám zranil Matúš Ševčík, zdravotní problém měl i Filip Vaktor. Vzhledem ke všem těmto věcem to musím nakonec hodnotit pozitivně.

Jan Homola vstřelil nádhernou branku. Také to na vás takhle zkouší zakončovat patičkou? Jak on říká, futsalově jamovat?

Ano, on spíš už dává jen takové akrobatické góly než nějaké normální. Prý nám všem něco za to koupí. Alespoň to tedy slíbil.

Rozhodující branku na 1:2 jste oddálil dvěma zákroky, co se tam stalo nakonec?

Já jsem viděl, že na mě jdou dva hráči, takže místo toho, abych se vrhnul proti tomu s míčem, tak jsem si coufnul, pak jsem naslepo skočil do branky a stihl jsem to vytáhnout. Pak jsem z lajny ještě dosáhl na jeden zákrok, ale ten třetí, to už prostě nešlo.

Najdete vůbec nějaký zápas, kdy jste měl tolik zákroků?

Možná naposledy v play off před rokem v Chrudimi. To mi to připomíná. S Chrudimí je to vždycky tak. Po zápase v Edenu mi to bylo trochu líto, protože jsem věděl, že dokážu předvést lepší výkon. Tam bohužel padaly blbé góly. Ale byl jsem o to víc namotivovaný. Mrzelo mě to, že jsem nedostal ve čtvrtfinále prostor a těšil jsem se na to, že půjdu do branky. Jsem rád, že mi to z hlediska mého výkonu nakonec trochu vyšlo.

Vy jste se celou sezónu s Honzou Žežulkou střídali pravidelně zápas po zápasu. Pak před čtvrtfinále dostal přednost váš spoluhráč. Jak těžké to bylo kousnout?

Mohl bych říct, že to bylo úplně v pohodě a že jsem se těšil z týmového výkonu, ale to by asi nebyla úplně pravda. Každého to mrzí, když nehraje. Začal jsem si v hlavě říkat, jestli se mé výkony trenérům nelíbily, z mého osobního hlediska jsem pak potřeboval, aby přišla nějaká osobní vzpruha a jsem rád, že to v tom třetím semifinále vyšlo. Jediné, co jsem si přál, bylo, abych zase dostal šanci ukázat, co ve mně je. Tu možnost jsem dostal a jsem za ni rád. Je škoda, že jsme sérii nevrátili ještě do Prahy.

Ono to určitě nebylo jednoduché rozhodnout, když má tým dva vyrovnané gólmany…
Tomu rozumím, ale vždycky to mrzí. Ale ptal jste se mne, jak jsem to vzal. Tým je to hlavní, ale přesto mne to mrzelo.

Když byste měl zhodnotit celou sezonu, na začátku odešli zahraniční hráči, pak jste se ale semkli a projeli jste tím až ke třetímu místu…
Já si myslím, že to můžeme hodnotit velmi kladně i nadstandardně. Nemuselo se asi čekat, že budeme předvádět takovou kvalitu a šli jsme strašně nahoru. Sezonu hodnotím pozitivně, třetí místo je krásný úspěch.