SK SLAVIA PRAHA FUTSAL

Slavii se minulý týden povedl, postoupila do finále Poháru SFČR a vyhrála v České Lípě. Přispěl k tomu svými výkony i Zdeněk Sita, který zmeškal začátek sezony kvůli zranění. Už ale zase hraje s velkou chutí a vyhlíží páteční domácí zápas v Edenu proti Ústí nad Labem.

Jaký byl poslední vítězný zápas v České Lípě?
Bylo to takové, jak jsme čekali. Lípa se prezentuje svým stylem, hrají spolu už dlouho. Věděli jsme, že to u nich doma nebude snadné, ale naštěstí jsme na začátku dali dvě rychlé branky a dostali jsme se do tempa. Pak nás sice rozhodili, když začali hrát power-play. Trochu jsme ztuhli a ztratili tempo, naštěstí ale do přestávky nestihli vyrovnat. Do druhého poločasu jsme změnili taktiku, napadali jsme je vysoko tak, aby se k power-play nedostávali. Zase jsme v prvním střídání dali dva rychlé góly a odskočili jim na tři branky a pak už jsme si to pohlídali.

Vy máte letos za sebou delší zranění. Jak se hraje v poslední době vám?
Musím říct, že od domácí zápasu s Mýtem se mi hraje hodně dobře. Nejsem nervózní a mám do toho velkou chuť. Snad předvádím takové výkony, které si trenér přeje.

Také výsledek v semifinále se Spartou přišel v pravý čas. Bylo to pro všechny to správné povzbuzení?
Bylo to výborné v tom, že jsme to zvládli i při velké marodce. Nehrál Matúš Ševčík, chybí nám Jan Křemen a do zápasu nenaskočil ani Honza Homola. Museli jsme to uhrát s tím, co jsme měli. Ale myslím si, že jsme tady všichni na nějaké úrovni a umíme absence nahradit. Ubojovali jsme to hlavně srdcem. Zvládli jsme to a samozřejmě, že to přineslo do týmu dobrou náladu.

Dal jste Spartě i důležitý gól. Bylo to hodně sebevědomé řešení…
Naštěstí se mi to neodrazilo na dlouhou nohu a míč se mi dostal od stehna pode mne, jenom jsem se podíval a zkusil to obstřelit kolem hlavy nejbližšího obránce, naštěstí to tam spadlo. Každý takový gól udělá radost.

V Lípě přišla i jedna asistence, kterou jste připravil gól Davidu Joštovi, to taky těší, ne?
Samozřejmě, hodil jsem si to do lajny a zkusil to bodlem na zadní tyč. Tam byl zase Jošťák na správném místě, jak on to umí. Zakončil to pohotově a byl z toho gól.

Co říkáte jeho střelecké formě?
Jak koukám, tak mu prospívají ty dovolené. On odjede na dva týdny, pak přijde na zápas a začíná mu to tam padat. Snad zase někam pojede, třeba do Egypta, aby byl na Ústí zase střelecky připravený. (úsměv) Ale vážně, je to gólový hráč, my o jeho kvalitách víme, jakmile se dostane na správné místo, dokáže rychle najít správné řešení. V Lípě to ukázal při druhé brance, kdy si míč převzal zády k brance a gólmana překonal krásným lobem. Zase to skončilo v síti.

Býval jste v áčku dlouho nejmladší, ale to už delší čas tak není. Co mladým hráčům v týmu říkáte?
Po dlouhé době se to otočilo, dlouho jsme tu byli s Honzou Žežulkou nejmladší a teď už patříme do té starší vrstvy. (úsměv) Kluci předvádí výborné výkony, poctivě trénují. Když v tom budou pokračovat, budou dostávat stále víc šancí a budou tím růst.

Vzpomenete si vy na svoje začátky? Je to podobné?
To už bude nějaká doba, co jsem dostal první šanci. Bylo to za trenéra Božoviče proti VŠB Ostrava, kdy jsme jeli na dalekou cestu. Připomíná se mi to hodně, dostávají se do toho podobně postupnými kroky. Je to dobře, že se s nimi pracuje. Navíc nám ještě jeden mladý hráč chybí – Matěj Habart je zraněný.

V pátek nás čeká domácí zápas s Rapidem Ústí nad Labem, co budete muset udělat dobře, abyste si připsali další tři body?
Naším největším problémem bývá chytit začátek utkání. Pomohla by nám nějaká rychlá branka, abychom se do toho hned dostali. Druhá věc, kterou je třeba zvládnout, je proměňování šancí, my jich máme v každém zápase mraky a nedokážeme je proměnit. Proti Ústí do toho tedy půjdeme s cílem dobře začít, dostat zápas pod kontrolu a dohrát to doma na tři body. Věřím, že se to podaří.“