Pro klub i jeho předsedu Daniela Kolmana skončila semifinálovou sérií patnáctá ligová sezona. Právě dosavadního předsedy jsme se zeptali, zda-li ji považuje za úspěšnou a kam ji v historii klubu, který je v tuto chvíli po Chrudimi druhým nejdéle působícím ligovým klubem současného futsalového vrcholového peletonu, řadí. Samozřejmě jsme se také snažili vyzvídat, kam Slavia bude směřovat v sezoně příští. O sezoně... Pořád asi trochu přetrvává drobné zklamání. Prohráli jsme zbytečně dvě utkání v Brně, a z dvojutkání s Teplicemi vytěžili pouhý bod. Přesto, že jsme mohli mít všech šest. V konečné tabulce po základní části jsme měli na Teplice ztrátu osm bodů, na Plzeň devět. Ta matematika je celkem jednoduchá. Převažují ale výrazná pozitiva. Máme rekordní počet bodů po základní části, hráli jsme finále Poháru SFČR, dali jsme deset gólů na Spartě, se kterou po jejím vyřazení ve čtvrtfinále máme bilanci sedmi výher v řadě. Za semifinále s Chrudimí se rozhodně nemusíme stydět, doma jsme je porazili, a po druhé výhře výrazně sahali. Škoda, že to vítězné utkání ve kterém se vše sejde, nebylo to ve finále Poháru. Uhráli jsme rekordní počet utkání s nulou vzadu. V týmu se etablují mladí kluci, kteří prošili juniorkami, takže vlastně odchovanci. Velmi pozitivně hodnotím herní progres pod vedením Davida Friče, a jeho realizačního týmu. Udělali kus práce, který je vidět, opět s mladým týmem, což může být pro Slavii do budoucna velmi dobrou zprávou. Takže ano, hodnotím sezonu velmi pozitivně. Zařadil bych ji hned za ty dvě medailové z let 2016 a 2017, na úroveň sezony 2007/2008, kdy jsme ještě jako SELP sahali po vyřazení Chrudimi v semifinále soutěže (prohra 2:3 na utkání). O vedení klubu... Rád bych touto cestou veřejně pochválil Tomáše Matějku, který se role vůdce a ředitele klubu zhostil výborně. Na začátku měl s touto rolí pramálo zkušeností, ale učí se, vyvíjí se, klub vede srdcem se zapálením pro věc. Klubismus je v mých očích strašně důležitou součástí toho, aby osoba na takovéto pozici vedla klub směrem, kdy je zájem klubu vždy na prvním místě, a rozhodnutí neovlivňují ani v nejmenším osobní aspekty, ego, nebo klasická chlapská ješitnost. Tomáš strávil jako hráč v klubu téměř deset let, donedávna byl rekordmanem v počtu ligových zápasů za klub, jeho dres visí ve slávistickém muzeu, a já jsem moc rád, že je nyní možná nejdůležitější klubovou osobností ve vedení. Rovný, charakterově čistý kluk. Pokud bude Slavia v jeho rukou, nemám o ni sebemenší strach. Obrovský kus práce, který není úplně vidět udělali Ondra Zlámal s Oldou Pánkem. Patří jim velké díky, bez nich si dnes už vůbec nedovedu představit, že by Slavia na této úrovni fungovala. O realizačním týmu... David Frič je vynikající trenér. Klub po sportovní stránce posunul výrazně kupředu, to musí vidět každý. Slavia má svoji herní tvář, dokázal z materiálu, který měl k dispozici, a který určitě není ten individuálně nejkvalitnější v širší špičce ligy, vymačkat hodně. Patří mu velké poděkování za jeho dosavadní práci a klub musí udělat maximum, aby kontinuálně pokračovala. Dle mého názoru si ale David po trenérské stránce zdaleka nesáhl na svůj strop. K tomu, aby se k němu přiblížil je však nutné i ze strany klubu vytvořit podmínky. Ale je otázkou, zda je to v současnosti v klubových silách. Na čem musíme s Davidem výrazně pracovat, je jeho chování na lavičce, které je často jen těžko akceptovatelné. Slavia měla nejširší realizační tým ve své historii. Je to potřeba, kvalitní tréninkový proces se dnes již ani ve futsalu nedá dělat v jednotlivcích. Kvalitní tréninkový proces a stabilita jsou cestou k úspěchu, na kterou já věřím. Více než na hráčskou extratřídu, která rychle přijde a zase rychle odejde. Poděkování zde tedy musí zaznít i dalším. Mário Vozár odvedl velký kus práce nejen s brankáři, Zdeněk Sláma, netající své futsalové trenérské ambice odvedl s klukama kus práce na poli síly a kondice, Dana Hrbáčková a Petr Oliva se starali o regeneraci a zdraví. Za klub velké díky. Herní filosofii má však v malíčku právě David. Ví co chce, a k tomu dokáže tým směřovat. To nemá každý. Zvlášť u nás v českém futsalu, kde je opravdu kvalitních trenérů málo. Jeho práci hodnotím pozitivně a vysoko. O hráčském kádru... Oproti loňsku opustil kádr pouze Dominik Ostrák. Nechci říkat, že z výkonnostních důvodů, ale "cizinec", který klub stojí nějaké vyšší náklady než domácí hráč, musí být nadstandardní a člen základní sestavy. A do ní se Dominik neprosadil. Progres zaznamenali jeho slovenští spoluhráči Vaktor a Ševčík. Matúše vloni v zimě nechtěla Plzeň, u nás dostal svojí šanci, a trpělivě z něj pipláme oporu týmu. A on to Slavii vrací kvalitními výkony, které měly v závěru sezony stoupající tendenci. Kriteria kvalitních "cizinců" v týmu určitě splnili Daniel i Igor Leovski. Daniel předvedl kvalitu i zkušenost, byl tahounem, na kterého se spoluhráči mohli spolehnout. Igor se již plnohodnotně aklimatizoval, přijal pravidla, naučil se česky... tleskám mu. Tleskám trenérovi za to, že do týmu začal etablovat kluky jako je Habart a Kuchta. Věříme jim. Když budou dobře pracovat a bude fungovat hlava, jsou budoucnost Slavie i českého futsalu. V sezoně nám asi trochu chyběly branky Davida Jošta, ale nezlobím se na něj. Je to dříč co maká, podobně jako kapitán Homola. Nic nevypustí. I když mu to tam nepadalo, makal pro tým. Toho si cením. V týmu máme i další kvalitní hráče, kteří dokážou udělat zápas, a být hvězdami, ale další utkání jsou na střídání. S nimi je třeba usilovně pracovat, aby jejich výkony byly stabilní. O brankářích... Řešili jsme před sezonou složitou situaci. V kádru byli dva skvělí odchovanci Vondráček a Žežulka, k nim slovenský reprezentant Marek Kapriak, který měl za sebou vynikající play-off. Tuhle situaci jsme museli nějak vyřešit. Chtěli jsme, aby Honza Žežulka chytal pravidelně. V jeho věku by pro něj nebylo ideální, aby vysedával na lavičce. Proto šel do Mělníka, s tím, že jsme si nechali otevřená vrátka zpět. Na podzim jsme nedospěli k dohodě s Markem Karpiakem, který je přesvědčený, že Slavia je pro něj již málo, a musí udělat další krok kupředu. Bylo tedy jasné, že Marek ve Slavii pokračovat nebude, a proto jsme jako vedení vyvíjeli tlak na realizační tým, aby svůj prostor dostal Adam Vondráček a ukázal nám, zda na Slavii stačí, nebo ne. V mých očích zcela logický krok. Výsledek už mohou hodnotit všichni. Za mě Adam ukázal, že je skvělý brankář, na kterého Slavia může spoléhat. Udělal rekord v počtu vychytaných nul, výborně a spolehlivě odchytal play-off. V součtu s tím, co předváděl po celou sezonu Honza Žežulka v brance Mělníka, si troufám říct, že Slavia může jít do další sezony s vlastní, mladou a perspektivní, velmi kvalitní brankářskou dvojicí. Markovi přeji, ať si dohodne vysněné kvalitní angažmá, a situace dopadne "win-win" pro všechny strany. O ekonomice klubu... V tomto směru velmi těžká sezona, odpovídající situaci ve sportu celkově. Covid, válka na Ukrajině, způsob státního financování sportu, situace na FAČR, pod který spadáme... všechno jsou dílky puzzle, které mají na sport dopad. Obzvlášť na malé sporty. Někdo se za problémy stydí a nemluví o nich, někdo je úmyslně tají... Já se o tom nebudu bát mluvit otevřeně. Jsem přesvědčený, že všechny kluby svoje trable mají. Včetně Slavie. Nás konkrétně samozřejmě výrazně zasáhlo neprodloužení spolupráce s fotbalovou Slavií. Tu díru v rozpočtu se nám daří lepit velmi obtížně. Slavii, panu Tvrdíkovi, ale můžeme jen děkovat. Podporovali nás pět let, a jen díky jim je futsalová Slavia ve špičce ligy. To že spolupráce končí po té předcházející sezoně jsme věděli. Takže je čistě naše chyba, že jsme ji nedokázali plnohodnotně nahradit. To beru na sebe. Usilovně pracujeme na tom, aby klub zase získal ekonomickou stabilitu. Věřím, že se to podaří. O nejbližší budoucnosti... Já bych tuhle otázku zatím nechal nezodpovězenou. Jak by řekl Jan Homola, něco se chystá. Věci ale musí mít svůj vývoj a v tuto chvíli jsou v intenzivním řešení a jednání. Jedná se o věci zásadní, které se výrazně dotýkají i mojí osoby, neboť jsem dospěl i k určitým osobním rozhodnutím. Slibuji, že se podrobně vyjádřím v první polovině června. |