SK SLAVIA PRAHA FUTSAL

Od třetího utkání loňského čtvrtfinále play-off Slavia se Spartou neprohrála. Porazila ji v sedmi utkáních v řadě. Znovu ji vyřadila ve čtvrtfinále play-off, tentokrát 3:0 na utkání. V základní části na půdě soupeře svému rivalovi uštědřila drtivý políček v podobě výsledku 10:1. Ligová bilance je nyní v 29 odehraných derby příznivá pro Slavii. Srdce každého slávisty tak musí plesat. A protože velkým slávistou je i předseda futsalové Slavie Daniel Kolman, položili jsme mu několik otázek k právě odehrané vítězné čtvrtfinálové sérii se Spartou. Rozpovídal se v širším kontextu a nakonec jsme se dostali i k otázce placených streamů.

Dane, gratulujeme Slavii k vítězství. Jaké byly první dojmy?
Samozřejmě skvělé. Derby je v jakémkoliv sportu něčím výjimečným. Neexistuje zápas většího významu a důležitosti. Je jedno, v jakém postavení v tabulce kluby jsou. Je to vždy největší zápas v České republice. Derby je derby. Bylo období, kdy jsme tahali za kratší konec provazu a nenesli jsme to dobře, to je jasné. Nyní jsme nahoře zase my, Spartu porážíme pravidelně, a já si samozřejmě užívám, že klíč od Prahy mám už nějakou dobu doma.

Se Spartou jste se střetli ve čtvrtfinále i vloni. Jak moc ses těšil letos na opakování?
Upřímně řeknu, že moc ne. Sportovně jsme se Sparty vůbec nebáli, byť na poslední chvíli proměnila a výrazně zkvalitnila kádr. Říká se, že do stejné řeky dvakrát nevstoupíš. Vloni se hrálo bez diváků, ale přesto měla série mimořádný náboj. Byla neskutečně dramatická, přelévalo se to ze strany na stranu se šťastným koncem pro nás. Natočili jsme o tom nádherný dokument Totální derby, který je k vidění na našem Youtube kanálu. V sérii jsme vedli, pak dvakrát prohráli, a nakonec to otočili v náš prospěch. Co více jsme si s ohledem na dokument a jeho scénář, který takto fantasticky napsal osud, mohli přát. Když to letos začalo směřovat k opakování, lehce jsem se obával, že stejný scénář zopakovat nejde, a soupeř bude mít větší motivaci v odplatě. Mýlil jsem se. Kluci měli obrovskou motivaci dokázat, že ty věčné řeči z druhého břehu o náhodě a štěstí jsou jen planný alibismus. Sami naši kluci napsali jiný, další, skvělý, vítězný příběh.

Říkáš, že sportovně jste se Sparty nebáli. Proč? Její kádr budil respekt.
Vloni i letos jsme věřili primárně ve vlastní síly a kvalitní tréninkový proces. Máme skvělého trenéra, který je také vynikajícím stratégem a dokáže kluky náležitě připravit na soupeře. Víme, že Sparta má v trenérském křesle výborného manažera, který dokáže vždy odněkud vykouzlit skvělé a kvalitní hráče, ale tréninkový proces kulhá. Vloni i letos se jednoznačně ve vší nahotě ukázalo, že individuálně méně zdatný tým, ovšem s kvalitním tréninkovým procesem, stačí na špatně trénující nadstandardní individuality. Troufám si například tvrdit, že letos byl rozdíl v kondiční a silové připravenosti ještě daleko markantnější než vloni. Sparta vydržela hrát sotva první poločas. Hledat výmluvy je možné všude. Já odpovídám 3:0.

Je to tedy vítězství koncepce, nad nesystémovostí?
Tak nevím, zda bych to nazval takto tvrdě. Mám obrovský respekt k tomu, jak pracují kluby FK Chrudim a SK Interobal Plzeň. Koncepčně, s nějakou vizí. Ve Slavii se maximálně snažíme stát po jejich boku. Někdy se to daří lépe, někdy hůř, hodně to ovlivňuje také ekonomická stránka věci. Tady bych chtěl poděkovat všem, kteří pro Slavii pracují. Ždímeme ze stávajících možností maximum, spíše více než maximum. Být opět mezi nejlepšími čtyřmi je obrovský úspěch. Už i v minulosti se ukázalo, že systém je nad individuality. Byly týmy, které dokázaly dát opakovaně dohromady hráče, kteří měli vysokou kvalitu. Ale nakonec byli vždy druzí. Chrudim je svým drilem, systémem, kvalitním tréninkovým procesem vždy dokázala zdolat. Někdy snadno, někdy obtížněji, ale vždy nakonec zvedli mistrovský pohár oni.

Mohou cizinci vnímat tu rivalitu jaká mezi týmy panuje?
Myslím, že úplně ne. Sami jsme si to kdysi vyzkoušeli se srbskou enklávou. Je to zkušenost, a ne vždy uděláte správná rozhodnutí. Z těch nesprávných je potřeba se poučit. Jádro týmu musí být domácí. Na ně pak jde nabalit i cizince, ale v určitém omezeném počtu. A snažit se je zde udržet dlouhodobě. Chrudim je dobrým příkladem. Brazilce Maxe lze už skoro považovat za vlastního, po těch letech se s Českou republikou zžil. Ve Slavii se podívejte třeba na Igora Leovskiho. Makedonec. Je ve Slavii čtyři sezony. Mluví česky, přijmul naše pravidla, dnes už zcela chápe vztahy, a tím pádem i tu rivalitu. Nabral vlastní zkušenosti. Nevěřím, že lze uspět s týmem složeným v podstatě jen z cizinců, notabene když pořád přicházejí a odcházejí. Už pro určitou specifičnost české soutěže, kde jsou důležitými aspekty kondice a síla. Primárně pak kvůli tomu, že kabina musí mít svoji hierachii a týmového ducha. A ten nevznikne jen tak, ze dne na den. Tvoří se dlouhou dobu. Musíš k tomu mít vhodné typy hráčů.

Byl u posledního čtvrtfinále nejdůležitější druhý zápas na půdě soupeře?
Nemyslím si, všechny byly svým způsobem důležité. V prvním utkání nenastoupili z nějakých prapodivných důvodů Paraguajci Baez a Martinez. Skvělí hráči. Proč nehráli vědí jen ve Spartě, sportovně poškodili sami sebe. Druhý zápas ovlivnila brzká červená pro brankáře Cristiana, nutno říci, že zcela zasloužená a jednoznačná. Na konci se nechal vyloučit i nedisciplinovaný Angellot, který pak soupeři chyběl ve třetím utkání. To ale k play-off patří, je třeba počítat s tím, že se takové věci stanou, a je potřeba na ně být připravený. Jako výmluvu to neberu. Rád bych připomenul, že třeba ve druhém utkání jsme od druhého poločasu hráli bez indisponovaného Radima Záruby, jednoho z našich nejlepších hráčů. Brečeli jsme? Ne. Nikde.

Slavia vyzkoušela projekt placených streamů. Jak jsi spokojený?
Je to něco nového. Jsme v těhle věcech průkopníci. Pamatuji se, jak mě kdysi napadlo psát textové onlajny z futsalu, a ty úplně první jsem i sám dělal. Primárním cílem není výdělek, ale dostat diváky zpět na tribunu. Přiznejme si, že v době covidových opatření jsme zpohodlněli. Oběd si i dál necháváme vozit v krabičce, do restaurace nejdeme, zrovna tak nám vyhovuje koukat na sport v televizi. Současným trendem jsou pak placené kanály a placené platformy téměř všeho. Já chápu, že se to mnoha lidem nelíbí, ale na druhou stranu, proč si stream nekoupit, když už na tribunu z nějakých důvodů nemůžu, nebo jsem pohodlný, a nepřispět klubu na provoz? Vstupenku bych si musel také koupit. Navíc se snažíme dělat streamy kvalitní, na více kamer, s grafikou a komentářem. To prostě něco stojí, a finanční prostředky je na to třeba generovat. Je potřeba si na to zvyknout, ani ve futsalu nepanuje komunismus, kde by vše bylo zadarmo. Abych pravdu řekl, čekal jsem že pilotní projekt s Chrudimí si nekoupí nikdo, a bylo diváků třicet. U prvního čtvrtfinále to byl dvojnásobek, a u třetího opět téměř jednou tolik. Ve spojení s prodanými právy Tipsportu se náklady v podstatě zaplatily, a to je ten smysl. Věřím, že to fanoušci pochopí, že je to nutný krok. Zda v něm budeme pokračovat dlouhodobě, či nikoliv si vyhodnotíme až po delším časovém období. Semifinále s Chrudimí budeme opět vysílat touto formou. Jestliže chcete věci posouvat, musíte je vyzkoušet. někdy se krok do neznáma ukáže jako správný, někdy ne. Kdo to nevyzkouší, nebude to vědět. Ale víc než úspěch tohoto projektu si přeji plnou halu diváků.

Fanoušci byli velkým hnacím motorem?
Rozhodně! Už to zaznělo v rozhovorech kluků, určitá fanouškovská skupina nás podporuje celou sezonu. Jezdili s námi i na venkovní utkání. Klobouk dolů, děkujeme za podporu! To, že se nechali strhnout další moc potěšilo, jsem vděčný. A jsem velmi rád, že jsme jim na hřišti ukázali, že stojí za to na futsal chodit. Speciálně jsem rád u pár jednotlivců, se kterými jsme často komunikovali na sociálních sítích, třeba na Twitteru, oni na futsalu nikdy nebyli, teď přišli, a líbilo se jim to. Každého, koho takto dostaneme na tribunu, si velmi vážíme. Rád bych fanouškům znovu poděkoval, a slíbil, že samozřejmě zase bude studený párek a teplé pivo na mě (smích). Podpořte nás i s Chrudimí!

Děkujeme za rozhovor.