SK SLAVIA PRAHA FUTSAL

Kapitán Jan Homola v minulé sezoně dovedl Slavii až do semifinále 1. FUTSAL ligy. Moc dobře ví, že po takovém play-off nemůže mít klub jiné cíle než úspěšnou cestu nejenom vyrovnat, ale ještě lépe ji překonat. O výzvách, které nová sezona přinese, si s námi povídal během kondičního soustředění v Perštejně.

Začínáte osmou sezonu ve Slavii. Napadlo vás to, když jste přicházel, že tu budete tak dlouho?
Ne to vůbec, a myslím že ani nikdo jiný to nečekal. Osm sezon je opravdu hodně. Uteklo to jako voda. Z toho týmu, který tu byl, už tu nikdo není, když nepočítám Tomáše Matějku, bývalého kapitána, který nám teď dělá sportovního ředitele, a spoluhráče Martina Brychtu. Mužstvo se obměnilo nejenom jednou, těch obměn bylo spoustu. Vážím si toho, že já se tu udržel a můžu stále působit v takovém klubu jako je Slavia. Věřím, že ještě několik sezón v sešívaném dresu přidám. Třeba ještě takových deset. Mám cíle, na které chci s klubem dosáhnout.

Řada sportovců na jednom místě prostě nevydrží. Nenapadlo vás někdy, že byste šel hledat někde novou motivaci?
Když jsem byl mladý, tak jsem nedokázal pochopit, jak mohou Paolo Maldini nebo Ryan Giggs být stále na jednom místě. Nebyl jsem na to v té době vůbec nastavený. Spíš jsem chtěl poznávat nová města, nové lidi, nový život. Ale ve Slavii a v Praze se mi zalíbilo. Nemám důvod měnit, klub za ty roky udělal velký progres. Motivaci mám ve Slavii pořád. Může se stát cokoliv, ale nedokážu si momentálně představit, že bych hrál za jiný klub v ČR. Znám na Slavii všechny, cítím se tady jako doma. Díky Slavii jsem poznal mnoho zajímavých lidí a nových přátel.

Pojďme do současnosti, v průběhu minulé sezony přišel trenér David Frič, sezona se jako by zlomila, i když jak on sám říkal, převzal dobře připravený tým. Jak s odstupem času sezonu hodnotíte?
S odstupem času hodnotím sezónu pozitivně. I když jsem velmi soutěživý typ a zajímá mě jenom vítězství, tak konečné čtvrté místo po postupu nad Spartou beru. Ale musíme mít na paměti, že historie si pamatuje jen vítěze. Kdo skončil čtvrtý, to nikoho nezajímá, proto musíme mířit o kus výš. Když to vezmu tak pět zápasů ve čtvrtfinále proti Spartě bylo úžasných. Těším se i na filmový dokument, který o tom má vyjít. Semifinále proti Plzni….Interobal zaslouženě vyhrál titul, v play off ho nikdo neporazil, neskutečná jízda. Mají můj respekt. Co se týká naší série s nimi, první zápas vyhráli zaslouženě, v druhém utkání v Edenu jsme měli navrch a mohli sérii srovnat. Mohlo to být ještě zajímavější. Plzeň má výborný tým. Jsem na ně v UEFA Futsal Champions League zvědavý.“

Jak těžké to bude na to všechno navázat, když už se od vás bude takový úspěch čekat?
Já věřím, že od prvního kola navážeme na výkony z play off. I když to nebude vůbec nic jednoduchého. Začínáme dvěma těžkými zápasy s Teplicemi a Plzní, pak bude zase přestávka, jede se na světový šampionát a až potom se liga rozjede naplno. Musíme se připravit jak po fyzické, taktické tak i mentální stránce. Náš mladý tým potřebuje vyhrávat těžká utkání, abychom si všichni věřili, že máme šanci dosáhnout našich cílů. Slavia musí mít medailové ambice.

Vy jste se během té sezony propracoval do reprezentace. Čekal jste to vůbec ještě?
Zpětně vidím a uznávám, že v minulých sezónách jsem na reprezentaci neměl. Neměl jsem tak vyrovnanou výkonnost jako teď, chyběyi mi zkušenosti a nebyl jsem na to dobře nastavený. Už jsem dospěl (úsměv), nemyslím jen futsalově, ale i lidsky. Letošní play off to myslím potvrdilo. Baví mě hrát těžká utkání jako jsou v play off. Je pravda, že poslední sezony jsem se soustředil jen na klub a reprezentaci jsem vůbec neřešil a nechal osudu. Chtěl jsem se pořád zlepšovat, počkat si na šanci a dokázat, že na to mám.

Jste také trenérem juniorek, jakou budou mít sezonu?
Sám jsem zvědavý, jak to bude vypadat. Než začal covid, tak jsem jezdil po fotbalech a sháněl kluky do futsalu. Věnoval jsem tomu spoustu času, který přišel vniveč. Kluci měli jen individuální plány, ale jejich zájem o futsal trochu opadl. Musíme to dát zase dohromady, abychom měli oba silné týmy, U17 i U19. Jako před každou sezónou říkám, že chci tři medaile. Jako hráč s áčkem, jako trenér s U17 i U19. Trénování mě baví, a těším se až juniorský futsal opět začne. Věřím, že najdeme zase talentované kluky, ze kterých budou nejenom dobří futsalisté, ale také dobří lidé, kteří budou mít rádi svůj klub.

Tomáš Matějka se stal sportovním ředitelem. Podařilo se mu některé věci zlepšit?
Já už to říkal, od té doby, co skončil, se udělala jedna největší posila, a to byl Tomáš Matějka na post sportovního ředitele. To byl od Dana Kolmana nejlepší tah. Už ta minulá sezona dokázala, že to má smysl, a že takoví lidé jako Tomáš nebo Petr Oliva do struktury klubu patří. Matty je legenda klubu, má nejvíc startů v sešívaném dresu, když něco řekne, tak to všichni berou. Jeho slova mají váhu. Dokáže se postavit za hráče i za klub, našel v tom vyváženost. To každý neumí. Jsem rád, že ho tato nová role baví a že je zpět mezi námi.

Jak jste byl nachystaný na začátek sezony a na běžecké dávky?
Myslím, že jsem se na náročný start přípravy nachystal dobře. Už dva týdny jsem trénoval s kondičním trenérem Matějem Rajnochem. Připravuji se podobným stylem, jako na minulou sezónu, kdy jsem se cítil velmi dobře. Nechtěl jsem měnit něco, co fungovalo. Momentálně hodně běháme, kluci, kteří nemají běhání na oválu rádi, to mají dost těžké. Mně náročná příprava nevadí. Všichni víme, že bez tvrdé práce to nejde. Tahle dřina se nám vrátí v zápasech. Už se všichni těšíme do haly na tréninky s míčem a na přípravná utkání.