SK SLAVIA PRAHA FUTSAL

Již za týden v sobotu se koná "pohřeb" futsalu v Mladé Boleslavi. Jiří Baborák, dlouholetý prezident a trenér klubů působících v městě automobilů koná rozlučku, kterou v tomto městě ukončí futsal na vrcholové úrovni. Jeho klub FK Mladá Boleslav ukončil především z ekonomických důvodů činnost. Jiří Baborák však ve své kariéře mimo Bakova nad Jizerou a FK Mladá Boleslav vedl také předchůdce dnešní Slavie, futsalový klub SELP, v prvních dvou letech účinkování v nejvyšší futsalové soutěži. V rámci utkání s Tangem které bývalý trenér navštívil vznikl tento rozhovor.

V pátek jste se objevil na tribuně v Edenu, na utkání Slavia – Tango Brno. Slavia je nástupcem SELPu, který jste dva roky vedl. Přijel jste se podívat na své bývalé svěřence?

Ano, spojil jsem příjemné s užitečným a s celou početnou familií jsme se vypravili do matičky Prahy na kvalitní futsal. Byl jsem opravdu zvědavý, jaký styl vtiskl hráčům můj kamarád a bývalý „spolutrenér“ Martin Brychta a zároveň jsem chtěl okouknout nový styl Tanga pod vedením slovenského trenéra.

A jak by jste nového trenéra soupeře a výkon Tanga hodnotil?

Tango hledá svojí tvář a dalo se cestou dlouhodobějšího horizontu, takže hodnotit po dvou shlédnutých zápasech (na videu jsem viděl i jejich zápas s Benagem) je velice těžké a také vzhledem k citlivosti fandovských fór dost ošidné, ale když budu upřímný, tak mě v tomto zápase jeho výkon nijak nenadchnul. Něco mi tam chybělo, ne osobní dovednosti hráčů nebo bojovnost, spíše taktické vedení boje a duch mužstva. I proto jsem byl celkem zklamán, že se jeho trenér neodhodlal za stavu 2:4 dříve ke hře bez brankáře, ale nevím, zda měl k tomu vhodné hráče či čekal na kontaktní gól. Každopádně při závěrečném tlaku ve 4 hráčích docházelo ke ztrátám míče a mohlo být rozhodnuto ze strany Slavie mnohem dřív. Asi si na ni dřív nevěřil, ale 55 vteřin před koncem začít hrát power-play a dát dva góly a žádný nedostat je už opravdu spíše otázka štěstí.

Jak se vám líbil výkon mužstva, které vede Váš bývalý kolega z U-21?

Zklamán jsem určitě nebyl a od první chvíle bylo vidět, že Slavia svým nesmlouvavým stylem šlape, což je jistě i odrazem stabilizace klimatu v kabině. Mužstvo táhlo za jeden provaz, i když individuální výkony některých osových hráčů nebyly tak vyladěné, jako např. v play-off, ale to je v tomto období normální. Určitě se mi líbil mladíček Zapletal, a to nejen pro své dva vstřelené góly, ale pro v jeho letech nevídaný přehled a čtení hry, výborný výkon podal v brance Loffler, což je dobré pro stabilizaci brankářské dvojice, a obě čtyřky působily kompaktně. Navíc mě zaujala i atmosféra v hale, poměrně solidní návštěva i neustále povzbuzující početný kotel slávistických fans.

Považujete tedy trenéra Brychtu za kvalitního trenéra vhodného pro Slavii? Například člen Komise futsalu pan Klier se vyjádřil ve smyslu, že to není osoba vhodná pro post hlavního trenéra. Souhlasíte s ním?

Každý má na svůj názor právo, jen bych takové vyjádření čekal spíše od fundovaného odborníka z oblasti trenérství. Ale dle mého názoru Martin soutěž rozjel výborně, je to pracovitý trenér a má mnoho zkušeností ze svého působení v Mýtě, Pardubicích, Chrudimi a U-21. Jakou vyšší kvalifikaci by měl mít? Malinké rezervy má v oblasti koučinku, ale Martin to ví a pracuje na tom. Takže shrnuto, určitě se ve Slavii neztratí a má jí co dát.

Osu mužstva tvoří hráči, které jste pro futsal, nebo potažmo pro Slavii, objevil Vy, případně jim dal šanci ukázat se v nejvyšší soutěži. Odkud hráči pocházejí? Kde jste je objevil?

Tak o Ondrovi Knoblochovi se vědělo delší dobu, ale v nejlepším období Slavíků kraloval v brance Petr Hůlka, který již bohužel není mezi námi. Proto jsem Ondru přetáhl z konkurenčního Mnichova Hradiště definitivně až po jeho odchodu a ukázalo se to jako dobrý tah, i když v té době šla již výkonnostní křivka týmu trochu dolů. Martin Hrdina byl Ondrovým spoluhráčem a nebylo těžké ho stáhnout s ním, Standa Bejda absolvoval s týmem Bakova jeho nejlepší léta a Tomáše Matějku přivedl do bakovského týmu na zkoušku náš bývalý spolupracovník Martin Churáček. To Oliva je jiná kapitola, první tip na něj jsem dostal od Oty Mesteka a jel se na něj podívat na finále Středoškolek do Brna a byl jsem hrou tohoto „ogara“ tak unesen, že jsem ho hned nominoval na příští akci U-21, aniž by futsal do té doby hrál za ligový klub. A až poté jsem ho doporučil jako veliký talent do SELPu a jsem velmi rád, a myslím že i nyní celá Slavia, že prezident Dan Kolman o něj zabojoval a do týmu ho přivedl. A Zapletalíno? Ten by se dříve nebo později prosadil i sám. Jeho talent je neoddiskutovatelný a jsem rád, že i já jsem mu pár příležitostí se otrkat, poskytl v době, kdy hrál ještě za juniory či za béčko.

Co říkáte na jejich současné výkony?

Ondru jsem sice neviděl, ale asi se moc nezměnil, je to velký srdcař a nervák za svoje barvy, takže to je nálepka zdravé kvality. Hrďas odehrál kvalitní zápas, ale špičkovou formu musí po zranění ještě dotrénovat, a když mu trenér jasně vymezí jeho teritorium a úkoly na hřišti, bude opravdovou oporou mužstva. Standa Bejda se stal již rodinným stříbrem Slavie, tentokrát na mě působil unavenějším dojmem, ale svoje si pro tým uhrál a na kvalitní zakončení už mu nezbývaly síly. Ale ve vrcholné fyzické formě je to střelecký zabiják a jeho výběr místa a pohotová koncovka z něj dělá nepostradatelného hráče pro Slavii. To samé se dá říci o Tomovi Matějkovi s tím, že on je nesmlouvavý bojovník, který to nikdy nezabalí a jezdí nahoru dolů celý mač. Svým pohybem se dostane i do zakončení, při ztrátě míče je ho pak plné hřiště a eliminuje akce soupeře, což je pro tým super na další nadechnutí. Dravý a technický Oliváč je opravdovým špílmachrem Slavie, škoda jen, že se nechá občas unést při okopávání soupeřem a ztrácí tak koncentraci. Na dirigenta týmu má nakročeno i Zapletal. Oba Petrové mohou být mozkem týmu a některé jejich přihrávky jsou geniálně a prostorově načasované a orientované. Zapletal mi v jednu chvíli připomněl pohybem i přihrávkami dnes již legendárního Karla Vrabce z TS Bakov. Takže shrnuto a podtrženo – všichni jsou tahouny týmu a je na trenérovi využít jejich schopností, aby tým šlapal jak švajcary.

Jak už bylo řečeno, se současným trenérem Brychtou jste vedl několik let reprezentaci U-21. I tam jste „objevoval“ hráče a dával jim šanci. Etabloval se někdo z nich do seniorské reprezentace?

Tak nevím kolik to bylo opravdu let, já to nepočítal:). Ale troufnu si mluvit i za něj, že nám to klapalo jak na střídačce, tak mimo ní. Martin není konfliktní typ, ale dokáže se taky pěkně rozpálit, když vidí, že někdo něco neplní nebo to fláká. Většinu hráčů jsme tipovali spolu, já měl pak hlavní slovo při konečném výběru. Musí nás hřát u srdce, že v poslední nominaci do Brazílie včetně náhradníků se ve výběru Tomáše Neumana objevilo hned 12 hráčů, kteří pod námi hráli (Frič se Slámou jen epizodně, Žďánský, Janovský, Polášek a Rešetár podstatnou část a Novotný J., Oliva, Seidler, Vágner, Lištván a Holeček prošli našima rukama již od prvopočátku), a to ještě další si již repre mužů okusili (Kudrna, Novotný P., Kovács …). Já si cením ale též hlavně toho faktu, že vydrželi hrát futsal na vrcholové úrovni od jejich vstupu na juniorskou scénu a překonali úskalí „úmrtnosti“ přechodu do mužského futsalu a střetu s fotbalem. Jestli na sobě vydrží pracovat i nadále a budou se svými futsalovými vlastnostmi hodit trenérovi do A týmu, ukáže až čas. Nakročeno mají, teď již záleží na jejich pracovitosti a kousku štěstí.

Každopádně cítíte svoji práci u U-21 jako nedokončenou? Měl jste pocit, že tomuto výběru máte ještě co dát a měl jste v pozici hlavního trenéra pokračovat?

Já myslím, že jsem odešel v době, kdy končil cyklus kvalifikace, která bohužel neskončila postupem, i když jen vlivem skóre a politikaření chorvatských funkcionářů, a byla vhodná doba něco u U-21 změnit. Ale poté bohužel došlo ke konzervaci této kategorie ze strany vyšších futsalových orgánů UEFA a jednadvacítka teď jen živoří a nemá prakticky o co hrát. Snad se ledy již pohnuly a opět budou mít svůj vrchol cyklu, který smysluplně bude motivovat nejen trenéry, ale také hráče. Co se týká mých ambicí, vždy jsem je měl ty nejvyšší, ale také si jsem vědom, že stárnu a věkový rozdíl mezi mnou a hráči roste. Přesto to nepovažuji za handicap, naopak za přednost. Takže bych se v případě uvolnění funkce klidně o post hlavního trenéra ucházel. Ale jak jsem již naznačil, jsou i jiné vlivy, které rozhodují o tom, kdo a co bude vést a vnucovat někomu svoji osobu za každou cenu nehodlám. Buď bude o mé zkušenosti zájem, nebo nebude, já se z toho nepo….

Cítíte dnes díky výše zmíněné nominaci zadostiučinění vůči těm, kteří Vám házeli v práci u reprezentace klacky pod nohy?

Nevím, jestli se to dá tak nazvat, ale určití lidé ve vedení futsalu měli jiný názor na funkci a vedení U-21 a svými zákulisními tahy si změny prosadili. Jestli to bylo k dobru českého futsalu, ať posoudí kompetentní lidé a především futsalová veřejnost. My jsme se snažili s Martinem dělat svojí práci v nastolených podmínkách, které vůbec nebyly růžové, co nejlépe, a o to víc máme radost, že ti kluci nezapadli do nějaké Horní Dolní (neplést se Stodolní), ale perou se teď o šanci ve stupíncích nejvyšších. A navíc trenér Brychta zde zůstal, takže je záruka, že vlak se nezastaví.

Můžete o těchto věcech mluvit dnes otevřeněji?

Ne, nechci, ze mě již zklamání vyprchalo a nový realizační tým neměl ještě možnost dokázat, zda to bylo či nebylo ku prospěchu českého futsalu. Až bude možnost srovnání, potom možná se k tomu vyjádřím, ale takto by to nebylo fair. Zažil jsem s U-21 mnoho krásných pocitů z vítězných bojů a také emocí při prohraných bitvách a chci si ty vzpomínky nechat jen pro sebe.

Před nedávnem jste z ekonomických důvodů nepřihlásil MB do 2 .ligy, byť jste vloni málem postoupili. Nebude Vám futsal na nejvyšší úrovni chybět? Zvážil jste nepřihlášení týmu do 2. ligy dobře?

Zkuste se vžít do situace člověka, který nemá na nájem svého bytu, snaží se sehnat odpovídající práci a nedaří se mu to, protože ne, že by nechtěl pracovat, ale prostě s jeho kvalifikací by musel jít dělat pomocného dělníka. A pak mu odpojí plyn, elektriku, vodu …. Tak nějak podobně jsme se cítili po sestupu, když nás opustil hlavní sponzor. Všechno dobře zaběhnuté postupně muselo být oklešťováno, až nebylo na základní potřeby. To není o manažerských schopnostech, to není o tom, že neumíme dělat futsal, to není o tom, že by nebyli hráči. To je o známostech, o politice a především o penězích jako ve všem. Když není místní zájem o to něco provozovat na úrovni, nic s tím neuděláte. Jen lituji toho, že jsem se nechal ač pragmatik unést vidinami vybudování profi týmu a opravdu jsem věřil společným představám, že FKMB zajistí finance a my budeme konečně moci začít opět smysluplně dělat futsal. Zklamání bylo umocněno i tím faktem, že se konečně ukázalo, jak je futsal každému v našem regionu ukradený a když se zavře voda, za chvíli si nikdo ani nevzpomene. Proto jsem to v závěru už zabalil bez boje, proč prodlužovat agónii. Na pěkný futsal si mohu kdykoliv zajet a za těch 17 let pravidelného kolotoče kolem futsalu si konečně odpočinout.

Měl jste nabídky z jiných mužstev a pokud ano, přijmete nějakou?

Nabídky jsem měl dvě, ale obě jsem rychle zaplašil, neboť po klinické smrti našeho týmu se necítím na to, někde začínat znovu. Až nahodím motory a budu vidět, že má nabídka hlavu a patu a je smysluplná, možná do toho půjdu. Ale možná taky žádná už nepřijde a já se budu věnovat jen svému 9-letému synovi, ze kterého by mohl vyrůst dobrý fotbalista.

Proslýchá se, že jedna z vážných nabídek je právě od Slavie, i když ne na trenérský post u A týmu. Je to pravda?

Spekulace a nepodložené dohady nesnáším, nic konkrétního kromě pravidelného telefonického špičkování s Danem Kolmanem mezi mnou a Slavií neproběhlo.

Připouštíte, že se ve vedení klubu můžete do budoucna objevit?

Možné je všechno, třeba se dám na dálkové plavání, třeba na politiku, třeba budu pracovat pro Slavii. Je to jen otázka priorit, nejprve musím uživit rodinu a pak se uvidí.

Děkujeme za rozhovor. Ať se daří.