SK SLAVIA PRAHA FUTSAL

Futsalová Slavia představila svoji první posilu pro novou sezonu – je jí kapitán slovenské reprezentace do 21 let Filip Vaktor. Přestup do Slavie pro něj představuje další posun v kariéře, těší se nejenom na to, že si znovu zahraje se svým kamarádem Markem Karpiakem, ale také na boj o ty nejvyšší příčky.

Kdy vás Slavia poprvé vlastně oslovila a jak se přestup seběhl?
„Poprvé jsme začali komunikovat v zimě, kdy mě oslovil Dan Kolman, ale v té době jsem chtěl dokončit sezonu v Žilině. Takže jsme se domluvili, že se uvidí v létě. Bohužel sezona skončila kvůli pandemii dřív, tak jsme se k mému působení v Praze dostali dřív. Jednání byla dlouhá, ale nakonec se všechny strany dohodly a já jsem rád, že se mohu posunout do tak skvělého klubu, jakým Slavia určitě je.“

Prozradil byste nám něco o své dosavadní futsalové kariéře? Jak jste začínal?
„Futsalu se aktivně věnuji od patnácti let, od sedmnácti je to pro mě sport číslo jedna. Sešly se tak okolnosti a trochu i náhody, ale dnes toho rozhodnutí nelituji. Futsal jsem začal hrát na střední škole, která tehdy spolupracovala se Slov-Maticem Bratislava a přivedl mě k němu můj učitel Vladimír Cích, který mi ukázal, jak je to krásný sport. To samé platí o mé prvním trenérovi Peteru Kozárovi, který je dodnes mým velkým vzorem a inspirací. Když skončil Slovan, tak jsem nastupoval za Wild Boys Bratislava, se kterými jsme v mých sedmnácti letech získali bronzové medaile. Bohužel také Wild Boys kvůli finančním problémům skončili a odhlásili se z ligy, takže jsem odešel do MŠK Žilina, kde jsem strávil krásný rok s vynikajícími lidmi, tým vedl trenér Braňo Škorec, který je podle mě jeden z nejlepších u nás. Tímto bych rád ještě jednou Žilině poděkoval, ale přede mnou je další velká výzva, na kterou se těším.“

V Praze se potkáte se slovenským brankářem Markem Karpiakem, znáte se už z minulosti?
„S Markem jsme spolu chodili do školy, takže se známe velice dobře. Je to dobrý kamarád a fajn člověk, hodně mi pomohl při mých futsalových začátcích a jsem opravdu rád, že budeme hrát zase spolu. Když byl v posledním ročníku a já v prvním, tak už jsme spolu působili v juniorce tehdejšího Slov-Maticu. Jinak znám i ostatní slávisty, proti kterým jsme hráli za mládežnickou reprezentaci, známe se od vidění. Jsou to všechno velmi kvalitní futsalisté.“

Jak na ty poslední zápasy proti české U21 vzpomínáte?
„Vím, že jsme první utkání vyhráli, Češi dominovali a měli mnohem více ze hry, ale my jsme bojovným výkonem a s pomocí štěstí nakonec vyhráli. Odveta skončila bez branek. Oba zápasy měly hodně dobré tempo.“

Na co se v českém futsale nejvíc těšíte?
„Těším se hlavně na kvalitu ligy, která se zatím nedá se Slovenskem bohužel moc srovnávat. Každý zápas v české lize je těžký, a i soupeři ze spodních příček vás mohou v domácí hale hodně potrápit. Těším se na to, že se Slavií budeme hrát o nejvyšší příčky, takový klub musí mít jen nejvyšší cíle. Půjdeme do každého zápasu s tím, že ho budeme chtít vyhrát. Budeme se chtít držet na nejvyšších příčkách, hrát pěkný futsal, na který se budou diváci těšit. Rád bych, abychom vyhrávali trofeje!“