SK SLAVIA PRAHA FUTSAL

Už v neděli 9. února se v Heřmanově Městci odehrají bitvy o medaile v Juniorské lize. Do boje o nejcennější příčky se probojovala také Slavia U19. Trenér Jan Homola se před vrcholem soutěží ohlédl za základní částí a v našem rozhovoru také burcuje své svěřence před závěrečným turnajem.

Můžeme začít u U17, jak se tým vytvořil, jak se mu dařilo a jaké zkušenosti získal?
„Od začátku sezóny jsem říkal, že v letošní sezóně se musím s fungováním juniorských týmů a soutěže seznámit. Proto musím uznat naši chybu, že jsme tým U17 vytvořili asi trochu pozdě a výsledky mluví za vše. Pro příští rok musím zlepšit skauting a výběr hráčů. Kluci získali pojem o kvalitě juniorského futsalu, ale hlavně i měřítko o individuálních kvalitách soupeřů. Tam byl největší rozdíl mezi našim týmem a ostatními. Vnímání hry, herní myšlení a individuální schopnosti.“

V čem se U17 musí nejvíc zlepšit, aby příště také dosáhla na Final Four?
„Těch věci je tam několik. Musíme si to ještě s vedením rozebrat. Není možné, aby klub jako Slavia Praha nedosáhl úspěchu v kategorii U17. Dost mě u některých hráčů vadilo, že se v klíčových situacích vzdali. Přitom někteří z nich hraji fotbal v dorostu ligových klubu. Ono to začíná vždy od těch nejlepších. Ti nejlepší na sebe musí vzít zodpovědnost v klíčových situacích, a nebo v situacích, když se týmu nedaří. V posledním zápase s Libercem se u některých hráčů ukázaly charakterové vlastnosti. Doufám a věřím, že se do další sezóny zlepší ve všech aspektech.“

U19 si vedla velice dobře, přesto prošla drobným výsledkovým propadem. Jak se dá jejich působení zhodnotit?
„Z U19 mám zatím pozitivní pocit. Máme dost hráčů zraněných, letos jsme ještě ani jeden zapas nehráli v kompletní sestavě. Snad na Final Four budeme všichni. Tam se ukáže, jak obstojíme v konkurenci nejlepších týmů. Určitě chceme dosáhnout na titul, ale výchova hráčů a jejich posun do A týmu je pro nás na prvním místě.“

Jací soupeři ve Final Four U19 čekají?
„V semifinále nás čeká Tango Hodonín. Velmi nepříjemný soupeř. Po hektickém utkání jsme s nimi prohráli. Věřím, že jim porážku oplatíme a postoupíme do finále. Ale čeká nás velmi těžký boj. Další týmy jsou Mělník a Chrudim. Nemá cenu si vybírat. Všechny týmy, co jsou ve Final Four, jsou kvalitní.“

Co bude muset udělat U19 dobře, aby hrála o medaile?
„Final Four je o momentální formě. Před tímto svátkem juniorského futsalu budeme mít tři tréninkové jednotky, kde si musíme ukázat některé zásadní herní činnosti, které můžou zápasy rozhodnout. Budeme dobře připraveni.“

Jaké máš ty vzpomínky na své vlastní působení na Final Four?
„To je jednoduchá odpověď a zároveň krásná vzpomínka. Mládežnická bašta FC Tango Brno. V čele mládeže Václav Kubíček. Jako trenér Martin Brůna. Myslím, že díky nim jsem teď ve Slavii jako hráč. V kategorii U17 mám jeden mistrovský titul a jedno čtvrté místo. V kategorii U19 jsme jednou nepostoupili, a v posledním juniorském roce jsme hráli finále právě proti Slavii. Vyhráli jsme 3:0. Já dal dva góly, a byl jsem vyhlášen nejlepším hráčem Final Four. Ale to už je 8 roků, hrozně to uteklo. Závidím klukům, že si to můžou zahrát, ale zároveň jsem jim poděkoval, že se toho můžu díky nim zúčastnit. Bude to svátek. Věřím, že jako trenér budu mít štěstí začátečníka, a navážu tam kde jsem v juniorce skončil. Titulem.“

Jak se mládežnický futsal od té doby změnil?
„Těžká otázka. Tehdy jsem to vnímal jako hráč. Měli jsme nadstandardní tým. Všechno vynikající hráči. Skromně si myslím, že náš tým by vyhrál i letošní Final Four. Když můžu jen jmenovat hráče, Homola, Záruba, Šidla který bohužel už nehraje, Přichystal který je nejlepší střelec Zbrojovky ve druhé lize, Kubica v bráně který chytal za Helas nebo Vysoké Mýto. Tachtatzis který okusit ligu v Agromeli nebo Benagu. A spousta dalších kluků, kteří se teď spíš věnují fotbalu. Spousta z nich nezvládla přechod do dospělého futsalu nebo fotbalu. Já měl štěstí, byl jsem v pravý čas na pravém místě a dostal nabídku ze Slavie. A šanci jsem chytnul za pačesy. Musím ale přiznat, že v kategorii U19 se v lize ukázali typologicky zajímaví hráči. Určitě tady budoucnost je, jen ti hráči musí dostat šanci a musí tomu sportu něco obětovat.“

Baví tě trenérská práce?
„Trenérská práce mě velmi baví. Vidím v tom svoji budoucnost. Ale jsem začátečník, dělám spoustu chyb. Snažím se zlepšovat, a učit se.“

Jaké to je nastupovat se svými svěřenci ve VARTA futsal lize?
„Neřeším to vůbec. Máme jasně nastavená pravidla. V A týmu jsme spoluhráči a normálně spolu fungujeme. V juniorce jsem trenér, všichni hráči mě můžou tykat, ale chování musí mít určité hranice. Každý ví, že se mnou je v šatně legrace, při bagu legrace.. ale jakmile se dělají důležité segmenty hry, nebo se mluví před zápasem tak sranda končí a je na řadě práce. Takhle jsem to hráčům vysvětlil a všichni to respektuji. Zatím to funguje.“

Dá se všechno stíhat?
„Ano bez problému. Tréninky a turnaje máme v jiný čas než A tým. Takže nic se časově nekryje. Je to nastaveno dobře.“

Jaké jsou hlavní osobnosti týmu U19, kdo z nich je největší naděje pro A-tým?
„Nechci jmenovat jedince. Já chci, abychom udělali úspěch jako fungující tým a parta. Když se mě zeptáš, kdo má nejvíc gólů nebo asistenci, tak Ti to z hlavy neřeknu. Zajímá mě výhra v zápase a k výhře dojdete jako tým. Výrazné osobnosti Vám k ní pomůžou, ale tři body si připíše SK Slavia Praha ne jedinec. Každopádně hráči, kteří mají potenciál, tak se zapojuji do tréninkového procesu A týmu. Jsou v kontaktu, jak se mnou, tak s trenérem A týmu, nebo nejužším vedením. Všichni mají dveře do A týmu otevřené. Ale na rovinu musím říct, ze od nich stále čekám víc... větší touhu něco dokázat, být hladový po úspěchu, víc tréninkové píle s důrazem na detail, a taky větší soutěživost… ta se někdy vůbec vytrácí z mládežnického sportu a to je špatně.“