SK SLAVIA PRAHA FUTSAL

Před utkáním proti Interobalu Plzeň jsme si povídali se slávistickým pivotem Davidem Joštem, prozradil nám něco o svých futsalových začátcích a také o tom, co ho na futsale nejvíc baví. Rozhovor vyšel v zápasovém programu, přinášíme vám ho také na našich stránkách.


Můžeme začít úplně od začátku, jak jste se vůbec dostal k futsalu?
„S futsalem jsem začínal v hradeckém Fugasu, kam mě mezi své kamarády přivedl můj táta, když mi bylo asi třináct. Trvalo to pár let, než jsem starším hráčům začal stačit a táta se za mě přestal stydět. Nakonec jsem se přes béčko Salamanderu Hradec Králové dostal až do první ligy, kde jsem pro nedostatek hráčů k několika zápasům nakonec i nastoupil.“

Vzpomenete si na svůj vůbec první zápas?
„Na první zápas proti Kladnu si vzpomínám poměrně barvitě. Hned v prvním střídání jsem zfauloval tehdy ještě mrštného univerzála Friče, který následně nařízenou penaltu proměnil. Nakonec jsme prohráli asi o pět gólů.“

Hrál jste vždycky pivota? Jak se vám váš post zamlouvá?
„Pivot je takový nevděčný post, který moc hráčů neumí a nikdo ho nechce hrát. Já jsem pivot nejspíš proto, že mě chtěli trenéři uklidit trochu stranou. Vždycky jsem totiž špatně bránil.“

Co vás na futsale nejvíc baví?
„Ve futsale se pořád něco děje. Člověk je stále ve hře a má často míč. Když si potom jdu zahrát fotbal, trenér Šmery mi stále nadává, že se stahuju pro míč až do obrany a pletu se tam ostatním. To mě asi na futsale nejvíc baví - člověk se prostě nenudí.“

Prozradíte nám taky něco o sobě, co děláte, když nehrajete futsal?
„Hodně mě zaměstnává škola. Rád koukám na fotbal a vařím.“

Zkoušel jste i jiné sporty?
„Už patnáct let zkouším fotbal a v mládí jsem hrával tenis. Málo se ví, že jsem onehdy porazil Terezu Smitkovou, která se později dostala až do čtvrtého kola Wimbledonu!!!“

Pojďme zpátky ke Slavii, už jste tu druhou sezonu, jak se vám v týmu hraje?
„Ve Slavii se mi líbí. V úvodu to pro mě bylo celkem náročné a dlouho jsem si na množství tréninků a některé složitější spoluhráče zvykal. Druhá sezona už je podstatně uvolněnější a snazší. Myslím, že je i v kabině příjemnější nálada.“

Jste s Marko Radovanovičem – alespoň postavou - podobné typy hráčů, berete ho jako konkurenci?
„Srovnání s Markem mi lichotí. Víc než jako konkurenci ho vnímám jako komplice pro drobné kabinové legrácky. Když jde ale o futsal, podobností mezi námi vnímám jen opravdu málo. Snad jen že jsme oba ve Slavii a hrajeme futsal.“

Při vítězném pokřiku v kabině se křičí: My máme Jošťáka! Jak tohle vzniklo?
„Vždycky mi přijde, že to nejhlasitěji křičím já. Jinak obdobně vyvoláváme i ředitele Kolmana, bývalého trenéra Božoviče nebo japonského křídelníka Soshiho, který je u nás na tréninkové stáži. Nepřikládal bych tomu tedy přehnanou důležitost.“