SK SLAVIA PRAHA FUTSAL

V pátečním derby Slavia zcela selhala a podlehla Spartě v domovské sportovní hale v Edenu 0:9. Jedná se o jednu z nejvyšších porážek v historii klubu, která bolí o to víc, že k ní došlo v domácím prostředí, před na futsalové poměry nadstandardní diváckou kulisou, v nejprestižnějším utkání, jaké lze v České republice hrát. V derby. Na hodnocení jsme se zeptali předsedy klubu Daniela Kolmana, jehož vztah k sešívaným barvám není nutné připomínat.

Dane, jaké budou tvoje první věty k páteční prohře?
Omlouvám se všem slávistickým fanouškům za to, jak nepříjemný zážitek jsme jim připravili. A děkuji těm co byli v hale a povzbuzovali nás až do úplného konce. Mají můj obrovský respekt. Dále gratuluji soupeři ke zcela zaslouženému vítězství. Oprávněně slaví a užívá si výhru nad Slavií, která se prezentovala v zoufalém světle. Ano, jsme nyní oprávněně terčem posměchu. Za to, co jsme v derby předvedli, je mi stydno. Byla to facka. Především poslední třetina utkání. Pokud budu mluvit za sebe, tak ale ubezpečuji přátele i nepřátele, že nás to nezlomí. Jsem hrdý na to, že mohu být předseda klubu, který nosí jméno nejslavnějšího a nejstaršího klubu v naší zemi. Kdo chce nosit jeho dres, bude k němu přistupovat způsobem, který si zaslouží. Pro to udělám maximum a nikdy se nevzdám.

Co se vlastně stalo? Jak k takové vysoké prohře mohlo dojít?
Výsledek je potupný. Více než výsledek mě ale zasáhl způsob, jakým jsme k němu dokráčeli. Mluvím o přístupu, nasazení a herní disciplíně hráčů. Jsme realisté. Sparta je v současné době s rozpočtem a kvalitou kádru jinde. Takový rozdíl je ale i mezi fotbalovou Slavií a Barcelonou. Přesto Slavia uhrála na Nou Campu remízu. Uhrála ji, protože hráči plnili taktické pokyny, předvedli neskutečnou disciplínu, bojovali jako o život, táhli za jeden provaz, odevzdali se pro tým. Viděl jsem to na vlastní oči. To vše nám v pátek chybělo. Pokud hráči neplní taktické pokyny a dělají si co chtějí, chybí disciplína, nasazení a bojovnost, nemůže to dopadnout jinak, než to dopadlo. Tímto způsobem ať si hráči chodí zahrát pro zábavu, nebo za klub bez nejvyšších ambicí, ale ne první futsalovou ligu za Slavii a za podmínek, které jsou pro ně vytvořeny. Už jsem to řekl stokrát. Prohrát se může, ale musí to být se vztyčenou hlavou. A to si po derby rozhodně říkat nemůžeme.

Takže se dají čekat za výkon v derby pokuty?
Ne, za výkony ve Slavii pokuty nedáváme. Tyhle hráče jsme si vybrali, věřili jsme jim. Takže za utkání beru plnou odpovědnost na sebe. Tu zoufalost v pátečním derby předvedli hráči, které jsem já vybral. Hráči, jejich přístup k plnění povinností, disciplína a výkon je moje vizitka. Celý víkend přemýšlím, jaký mohou mít ti hráči charakter, jak jsem se mohl takto splést... že jim je jedno, že přijdou diváci, fandí, utratili peníze za to, aby mohli být v hale a podporovat je. Přemýšlím jak je možné, že si hráči neuvědomují, že se okolo nich točí plno lidí, kteří jim pro futsal vytváří podmínky, zázemí, a jejich hlavní odměnou by měla být hrdost na ně, a na to co předvedou na hřišti. A oni to vrací tak jako v pátek. Z toho je mi velmi smutno.

Dají se čekat nějaká opatření? Budou už teď?
Určitě budou. Tohle se nedá neřešit. Já před tím pouze odpovídal na to, zda někdo dostane pokutu za výkon. Nedostane. Jiná věc jsou sankce za plnění povinností a disciplínu. Ale nebudu zabíhat do podrobností, to je interní věc. Nejprve chci mluvit s hráči, trenérem, a vyříkat si to. Pak okamžitě zasedne klubový výbor. V každém případě teď hráčům neodpustím sebemenší maličkost. Hráči mají vytvořené profesionální podmínky. Nemyslím tím jen odměny, ale tréninkový proces, zázemí, to jak klub funguje. Mají jednoho z nejlepších evropských trenérů, profesionála, člověka se skvělou přípravou a analýzou. Ale neváží si toho. Pokud budou mít futsal na čtvrtém, pátém místě svých priorit, nelze to zlepšit. Znamená to totiž, že nemají chuť, zarputilost a vůli zlepšovat se oni osobně. Že nemají ambici. Ale klub ji má, a vždy mít bude. Hráči si musí vybrat. Jejich přístup musí být adekvátní na poměry futsalu nadstandardním podmínkám. Pokud nebude, nepochopí to, musí se tomu podmínky adekvátně přizpůsobit.

Jaké je řešení?
Jsem hodně otrávený z toho, jak každý hledá chyby někde jinde než u sebe. Mám na mysli konkrétní případy, které si ode mě kabina vyslechne osobně, tohle prádlo na veřejnosti prát nebudu. Jestli něco nesnáším, tak je to jájínkovství. Futsal je kolektivní sport, a v něm pro tohle není místo. Celý tým musí táhnout za jeden provaz bez ohledu na osobní zájmy. Počínaje chlápkem co utírá palubovku, přes realizační tým, náhradníky, kapitána, až po prezidenta. Každý z hráčů musí začít u sebe. Nikdo není víc než klub. Hráči odcházejí a přicházejí, klub zůstává. V každém případě jsme začali intenzivně jednat o rozšíření realizačního týmu a vedení klubu o osoby, které mají ke Slavii úzkou vazbu, a něco v ní dokázaly. Také bude v únoru nutné kvalitativně zvýšit konkureční prostředí v týmu.

Je to poměrně otevřený rozhovor, je vidět, že emoce s tebou stále cloumají. Sezona ale zdaleka nekončí a není ještě rozhodnutá. Něco pozitivního závěrem?
Tím výsledkem a prezentací se na hřišti, jsme výrazně překročili hranu politické korektnosti. Nemohl jsi čekat fráze, začínající: tak určitě. Chtěl bych, aby naši fanoušci a podporovatelé věděli, že nás jako vedení klubu, rozhodně nenechává chladnými to co jsme předvedli. Těsně po utkání jsem hovořil s místopředsedou představenstva fotbalové Slavie a mým kamarádem Tomášem Syrovátkou, a ten mi řekl: Ta největší vítězství se rodí z těch nejhorších porážek. Věřím, že má pravdu. Těm vítězstvím musíme jít naproti. A Slavia půjde.