SK SLAVIA PRAHA FUTSAL

Připravili jsme pro vás další ohlédnutí za minulou sezonou, tentokrát jsme vyzpovídali tradiční oporu slávistických řad Ondřeje Míču, který patří již k veteránům ve slávistickém dresu. I přes zklamání z výsledného umístění našel v rozhovoru s Ondřejem Zlámalem řadu pozitiv.

Po bronzu a stříbru skončila Slavia ve čtvrtfinále. Jak jsi s poslední sezonou celkově spokojený?
S umístěním jako takovým být spokojení určitě nemůžeme, to je nám všem jasné. Ale tým přece jenom prošel nějakou změnou, víceméně začínal od nuly. Změnili jsme svoje herní pojetí, to si myslím, že bylo určitě správným směrem. Nechci říct, že jsme tomu sezonu obětovali, ale byla tomu přizpůsobená a jsem rád, že to i vedení tak bralo. Bylo to s vědomím, že se tento styl učíme od začátku a nejde to předělat ze dne na den. Tak proto asi byl výsledek takový.

I přesto všechno bylo v základní části několik zápasů, které jste měli vyhrát. Mrzí tě některý ještě teď?
Zápasy na Helasu a v Mělníce jsme měli vyhrát, ať už jsme procházeli čímkoliv. A některé další jsme měli zvládnout s větším přehledem.

Ve čtvrtfinále jste odehráli vyrovnané zápasy, ale Sparta je nakonec vždy dokázala urvat ve svůj prospěch, čím to bylo?
Jak říkáš, byly to vyrovnané zápasy. Výsledek, na který se někdo jenom podívá a vidí tři nula na zápasy, je dost krutý. Ta utkání nebyla tak jednoznačná. Sparta nás ale porazila vždy svojí produktivitou.

Neproměňování šancí… byl to ten největší problém?
My jsme se na každý gól nadřeli, potřebovali jsme na něj spoustu šancí. To Sparta z každé větší šance byla stoprocentní.

V týmu je řada mladších hráčů, jak se ti s nimi hraje?
Určitě jsou budoucností Slavie, začali s námi i pravidelně trénovat a mají svůj potenciál, který každý vidí. Jsem rád, že je zapracováváme, jsou to naši hráči.

Co říkáš tomu, jak se své šance chytil Honza Žežulka?
Ono mu asi nic jiného nezbývalo, nebylo zbytí! Ale vedl si nejlépe, jak mohl, chytil svojí šanci za pačesy. Jsem rád, že se mu tak daří, roste z něj kvalitní gólman. Věřím, že nejenom pro Slavii, ale i pro nároďák.

Co ty osobně, jaká to byla to sezona, prošel jsi i zraněním…
Do toho zranění to bylo takové, že nemůžu říct, že bych hrál nějak excelentně, ale míval jsem i horší části sezony v minulých letech. Po zranění jsem sám cítil, že jsem se nemohl dostat do herní pohody.

To se projevilo i v počtu gólů?
Ona byla znát ta tréninková pauza, která trvala měsíc. Jestli trénujete pětkrát v týdnu, nebo ne, to se musí projevit. V zakončení to bylo vidět. Střely mi létaly všude možně i nemožně. Musím to zlepšit. Takhle to nejde.

Už jsi to říkal, takže ti vyhovuje styl, který se učíte? Proč?
Hra má hlavu a patu a má to nějaký smysl. Myslím si, že jsme se hodně posunuli. Když přišel poprvé trenér Nenad Veljkovič, vychrlil na nás spoustu informací, bylo to potřeba vstřebat. Muselo si to sednout a pak to už šlo a bylo to spíš o detailech. Kazili jsme některé akce nepřesnými přihrávkami, ale určitý pohyb jsme si dokázali už v herních situacích nacvičit. Šlo to určitě dopředu.

Co jsi říkal závěru ligy?
Pro mne nebylo vítězství Chrudimi překvapení. Nikdo neměl na to je třikrát porazit za sebou. Ve finále nakonec ani jednou.

Jak se těšíš na další sezonu?
Uvidíme, jak to bude. Těším se, jako vždycky, je třeba počkat, jaký budeme mít kádr, věřím, že ambice budou znovu vysoké.