SK SLAVIA PRAHA FUTSAL

Šestnáctiletý brankář Slavie Jan Žežulka má za sebou sezonu, na kterou bude jistě velice rád vzpomínat. Mezi tyčemi v A týmu se stal slávistickou jedničkou, nastupoval v juniorských reprezentačních výběrech, vše vyvrcholilo podpisem profesionální smlouvy s klubem. Jak se mu podařilo vypořádat s nervozitou? A na co se těší v nové sezoně? Připravili jsme s ním první z našich hodnotících rozhovorů.

Jaká pro tebe byla právě skončená sezona?
Pro mě tato sezona byla, i když jsme se nedostali za brány čtvrtfinále, jedním slovem úžasná! Futsal budu hrát už čtvrtým rokem a to, co jsem zažil tuto sezonu, je pro mě neuvěřitelné. Povedlo se mi si připsat start v reprezentaci U19 i v U21, odchytat 8 zápasů za áčko... Z osobního hlediska byla tato sezona pro mě velmi povedená, ale stále to může být samozřejmě lepší a lepší.

Které zkušenosti z reprezentace si budeš nejvíc pamatovat?
Určitě si budu pamatovat jeden zápas z kvalifikace na olympijské hry s U19 proti Itálii... Na ten zápas v životě nezapomenu. Remizovali jsme 1:1. Dvě minuty před koncem jsem chytil za tohoto stavu desítku a navíc jsem sám asistoval u gólu. Neskutečný zápas. A samozřejmě mi utkvěl v paměti i reprezentační sraz s U21, kam jsme cestovali s Danem Hájkem sami po vlastní ose, protože jsme se vraceli ze zápasu juniorské ligy.

Právě na tu míří další otázka, nebylo 4. místo nakonec přece jenom zklamání?
Určitě jsme pomýšleli výše, nicméně bych neřekl, že to bylo až tak velké zklamání... V této sezóně nám odešlo dost starších kluků (z důvodu věku) a sám jsem ani nečekal, že bychom mohli celou ligu Západ vůbec vyhrát. Nicméně Final Four mě trochu zklamalo. Chtěl jsem, abychom jsme se dostali do finále, do boje o zlato, bohužel nám ale nebylo přáno...

Pojďme k VARTA futsal lize, jak ti bylo když jsi se dozvěděl, že budeš poprvé chytat?
Poprvé to bylo téměř před třičtvrtě rokem, v zápase s Mělníkem, kdy jsme vedli tuším 6:1 nebo 7:1 a trenéři na mě volali, ať se jdu rozhýbat, že tam půjdu. Do té doby jsem byl v pohodě, ale jak to na mě zavolali, hrozně mi ztuhly nohy. Nicméně, když jsem se pak dostal na hřiště a svým prvním dotykem asistoval Lištvimu ke gólu, spadlo to ze mě a užil jsem si svůj první zápas.

Nebyl jsi nervozní, když se ukázalo, že budeš jednička pro play-off?
Byl, ale jen první zápas proti Spartě.. Měl jsem za sebou už 5 celých odchytaných zápasů, takže jsem víceméně věděl, do čeho půjdu... Nicméně, když jsem nastoupil k prvnímu zápasu play off, spadla na mě deka... Dlouho mi trvalo (možná celý poločas), než jsem se oklepal. Řekl bych, že jsem klukům mohl více pomoci. Nicméně zbylé zápasy už jsem nervozitu necítil.

Vyřazení se Spartou je pro všechny velké zklamání, dá se alespoň stavět na tom, jak vyrovnané to byly zápasy?
Určitě dá! Odehráli jsme určitě všechny zápasy velmi dobře, nicméně naše individuální chyby jim nabídly velké množství šancí... Samozřejmě neříkám, že jsme žádné šance neměli. Ale nedokázali jsme se s nimi vypořádat jako Sparta. Každopádně když zamakáme na odstraňování některých věcí, zejména zlepšíme zakončování, tak si myslím, že můžeme Spartu i jiné kvalitní soupeře porážet v dalších ročnících.

Spolupracoval jsi s celou řadou brankářů - kolegů, co ses od nich naučil?
Asi nejdéle jsem zatím spolupracoval s Vaškem Kubíčkem, skvělým brankářem, spoluhráčem a kamarádem. Naučil mě hodně nových věcí a tvrdě se mnou pracoval. Jsem rád, že ho mohu vídat aspoň na reprezentacích, kde pilujeme moje nedostatky. S Dejvem (Tetour) spolupracujeme zatím jen chvíli, ale jako kamaráda či spoluhráče ho mám velmi rád. Také mi velmi pomáhá se zlepšovat.

Co bys chtěl dokázat v té následující sezoně?
V nadcházející sezoně bych si rád připsal co nejvíc startů za chlapy, rád bych se dostal v Play Off co nejdál a rád bych získal titul se slávistickou juniorskou U17, kde bych se měl také objevit.