Vracíme se k utkání Slavia - Třinec, ve kterém poprvé nastoupil od úvodního hvizdu mezi tři tyče Jan Žežulka, teprve 16 letý brankářský talent pražské Slavie. Povídali jsme si s ním o jeho dojmech z utkání! Rozhovor s Janem Žežulkou připravila webová stránka eFutsal.cz! Proti Třinci jsi nastoupil poprvé od začátku. Kdy ses to dozvěděl? Dozvěděl jsem se to nejdříve od Vaška Kubíčka, který mi volal ve středu odpoledne, že se zranil na repre, ať se připravím na zápas. Poté mi to na večerním tréninku řekl i trenér Nenad; abych se připravil, že nastoupím. Byl jsi nervózní? Nervózní jsem ani moc nebyl, protože jsem na to byl připravený. A řekl bych, že větší nervozitu jsem pocítil při svém úplně prvním startu, když jsem tam naskakoval na posledních 10 minut proti Mělníku. Jak jsi utkání viděl ze svého pohledu? A jak se ti jevil soupeř? Soupeř hrál sympaticky, měl hodně nacvičených věcí. Třinec se snažil hrát futsal a řekl bych, že i v prvním poločase měli více šancí než my. V druhém poločase jsme ale přidali patou a šestou branku a vítězství jsme si už pohlídali. Nicméně se mi jejich hra líbila. Je ti teprve 16 let a je potřeba sbírat zkušenosti. Pomáhá ti Vašek Kubíček, který je již zkušeným gólmanem s repre starty? Mám velkou radost z toho, že v létě přišel, protože cítím, že díky němu moje výkonnost šla velmi nahoru, Se vším mi pomáhá, všechno mi vysvětluje, učí mě nové věci - ať už na Slavii či v repre u devatenáctky, kde je trenérem gólmanů. Taky je mi velmi dobrým kamarádem, jsem moc rád, že jsem ho mohl poznat. Ještě se vrátím k tvému premiérovému startu od úvodní minuty. Jsi mladý student, na to však většina pokladníků týmu nehledí. Zacinkala od tebe nějaká mince do týmové kasy? Samozřejmě že nějaká ta mince zacinkala. Ale náš pokladník Honza Homola na to, že jsem student bere ohledy a nepožaduje po mě vždycky zaplatit celou sumu. Nicméně se dluhy snažím vždy doplatit i díky rodičům, kteří mě podporují. |