Něčím takovým si prošla řada sportovců a mnoho z nich ještě projde. Přijde to nečekaně, během jednoho kroku nebo pohybu se sportovní kariéra přeruší na dlouhé měsíce. Martin Brychta ml. už o tom ví své, před rokem jeho futsalové působení ve Slavii zbrzdily přetržené kolenní vazy.
Dobrou zprávou je ale to, že sedmadvacetiletý útočník už je zpět. Nastupuje a střílí branky za béčko, ale hlavně se stává znovu plnohodnotným členem áčka. V zápase proti RK Helasu Brno naskočil do druhého poločasu do první čtyřky s oběma Brazilci. „Byl to můj první domácí zápas po zranění, po devíti, desíti měsících, postupem času se do toho dostávám,“ vrací se k remízovému zápasu. Jak se mu se zahraničními posilami hrálo? „Je to o souhře, na tréninku musíme spolu víc pracovat, je to těžké s nimi komunikovat - tím nemyslím jenom to, že nerozumí česky. Oni jsou chytří, spíš je musíme víc zapracovat do týmu,“ dodává k ještě k zápasu. Co bylo na takovém návratu nejtěžší? „Na návrat jsem se připravoval asi od března, kdy jsem začal cvičit. To zranění mě spíš nakoplo k tomu, abych se víc vyhecoval a vrátil se silnější. Dělal jsem pro to maximum. S míčem trénuju od srpna, teď jde o to, abych si víc „zahrál“. Není to dlouhá doba, ale doufám, že se to bude jenom zlepšovat.“ Martin také potvrzuje, že takové návraty bývají stejně nároční psychicky i fyzicky. „Během zlomku vteřiny se vám změní část života na dalších devět měsíců. Byl jsem zvyklý mít nějaký rytmus, o víkendu zápasy. A najednou nic. Rehabilitace je náročná, o hospitalizaci ani nemluvím. Je to o tom, jak si to člověk nastaví. Díky tomu, že jsem se před rokem zranil na vzestupné formě, hodně mě to mrzelo a chtěl jsem se vrátit silnější. Na tom budu makat dál.“ |