SK SLAVIA PRAHA FUTSAL

Získal už čtyři tituly, přesto bronzovou medaili se Slavií staví trenér Martin Brychta hodně vysoko. Jeho tým se probil na třetí příčku za dva kluby, které dominovaly základní části a pracují přece jenom v jiných podmínkách a s řadou zahraničních hvězd.

Vraťme se ještě k poslednímu zápasu semifinále, co rozhodlo o tom, že Slavia neuspěla?
Nechytili jsme začátek. Soupeř na nás vlétl daleko razantněji, s daleko větším odhodláním sérii ukončit. My jsme to nestíhali pochytat, prohrávali jsme strašně brzo o tři góly, pak dokonce o čtyři. To byla první věc.

Druhou bylo zranění obou gólmanů, zažil jste to někdy?
Ve své kariéře nikdy. Museli jsme to řešit improvizovaně na poslední chvíli. O přestávce jsme se domluvili. Kluci se s tím popasovali dobře. Samozřejmě, že každá power-play je riziková, pokaždé můžete dát gól, ale také ho lehce dostat. Jsem rád, že jsme dokázali góly nastřílet, aby nám Benago neodskočilo ještě víc.

Byli jste také na dostřel dvou branek…
To byl ten moment, kdy jsme snížili na 5:7. Při větším klidu a menším riskování jsme mohli počkat na příležitost to ještě zdramatizovat. Samozřejmě, že ale to Benago, které proti ve čtvrtém zápase hrálo, bylo daleko techničtější a odhodlanější než ty zápasy před tím. Musím také přiznat, že nám po náročném programu ubývaly síly.

Celkové hodnocení play-off ale jistě bude pozitivní.
Celkově jsem rád a jsem pyšný na svůj tým, na to, jak celé play-off odehrál. Třetí místo si naprosto zasloužíme.

Můžeme se ještě ohlédnout za celou sezónou? Jak se vám s týmem pracovalo?
My jsme ze začátku říkali, že je tým dobře složený, že jsme ho dobře doplnili v úvodu sezóny. Ale pořád to nebyl to ten vykrystalizovaný mančaft. Měli jsme momenty, kdy jsme hráli špatné zápasy. Svoji tvář si tým musel najít. Tu hru, kterou jsme chtěli hrát, jsme v pravý čas našli – na konci základní části a v play-off. Jsem rád, že to tak bylo.  Dohráli jsme to až do třetího místa.

Souhlasíte s tím, že nejsilnější byl tým ve čtvrtfinále, kdy se poučil z vysoké prohry v Plzni?
To je přesně ten moment. Tým to potřeboval. Byli jsme moc nahoře, dostali jsme velké ponaučení ve druhém zápasu. Mančaft se z toho ale poučil a ukázal charakter, když začal zase šlapat naplno.

Tonda Hrdina dal spousty gólů a je velkou futsalovou nadějí. Má ještě prostor na zlepšení?
Tonda Hrdina se potřebuje věnovat futsalu naplno. Je to talent a má reprezentační parametry, to všichni víme. Pokud se tomu bude věnovat naplno a bude k tomu mít podmínky, bude to jednou jeden z pilířů reprezentace.

Není ale jediný mladý hráč v týmu, také Ferry Sedláček přidal svůj díl práce.
My máme dobré podhoubí, dá se na mladých hráčích stavět. Jsou tam další hráči, které jsme ještě nepovolali. Jde jen o to dát jim šanci. Uvidíme, jak bude vypadat další sezóna. Pokud se kádr dobře doplní, i mladí hráči mohou přinést svoji kvalitu.

Kam řadíte bronzovou medaili ve své kariéře?
Mám čtyři tituly, pokud to dobře počítám. Přesto je to jeden z největších úspěchů, protože po titulech s Mýtem a ERA-PACKEM jsem neměl tolik takové radosti z vlastní práce. My jsme teď pracovali výhradně s odchovanci českého futsalu a jsem rád, že jsme s nimi dokázali uhrát třetí místo za týmy, které se chystají na finále. Je to veliký úspěch.