SK SLAVIA PRAHA FUTSAL

Prošel několika kluby první české ligy, zahrál si Ligu mistrů, nad hlavu zvedl český mistrovský titul a stal se ikonou fanoušků sešívané Slavie, jejíž dres znovu obléká v rámci prvoligového futsalu. V rozhovoru pro fotbalunas.cz vzpomínal na ty nejkrásnější okamžiky a nastínil i své plány do budoucna, ačkoli v současné době rozdává David Kalivoda radost v barvách středočeských Záp a je zde stále výraznou osobností. Zrovna v posledním kole letošního ročníku ČFL se dvakrát ukázkově trefil.

Davide, v současnosti hrajete za Zápy. Sezóna už ale pomalu končí, tak kde se na vás můžeme těšit tu příští?
No hlavně doufám, že ještě budu pokračovat, ale snad jo, mám to v plánu (směje se). Každopádně teď jsem v Zápech a uvidíme, co přinese léto, protože občas mi ještě někdo zavolá. Mám domluvu s panem Maškem, která vznikla, už když jsem do Záp přicházel, takže kdyby se ještě pro mě něco zajímavého objevilo, v odchodu by mi nebránil. Ale zatím vše co přišlo jsem s ním probíral a pořád jsem vydržel tady, takže jak říkám, hraji za Zápy a uvidíme, co přinese léto.

Máte na mysli ještě nějaké vyloženě profesionální angažmá?
Tak nevím, jestli zrovna profesionální, ale jsou tu spíše varianty z Rakouska a z Německa, z nižších soutěží. Jsem spíš realista a už moc nepočítám, že bych se ještě ocitl v první nebo ve druhé lize, i když nikdy neříkej nikdy. Navíc v Zápech jsem spokojený, tak by to muselo být něco fakt zajímavého.

Před pár lety jste vstřelil v jednom zápase divize šest branek. Nemyslíte si, že jste v té době měl hrát ještě první ligu za teplický A tým?
(směje se) Tam to tenkrát bylo takový, jak už to tady v Čechách chodí, speciální. Já měl půl roku do konce smlouvy a nějak to nevypadalo, že bychom se domluvili na nějakém dalším působení. Takže v podstatě se dá říct, že ten půl rok jsem dohrával v juniorce, jak už to prostě v Čechách bývá, s tím se nedá nic dělat. Byl jsem ale rád, že jsem mohl trénovat a být v nějakém otevřeném kontaktu s týmem. I když to byla jen juniorka, tak mladí kluci, ač teprve začínali s velkým fotbalem, tak samozřejmě co se týká běhaní a podobně to bylo prostě potřeba a bylo to lepší, než sedět doma. Pak už mi jen dojela smlouva a já pokračoval dál.

V nedávné době jste se začal věnovat i jedné z odnoží fotbalu, tedy futsalu za SK Slavii Praha…
To je pravda, jsem v užším kontaktu s panem Kolmanem, což je vlastně president futsalové Slavie a nějakou dobu jsme se o tom bavili a nakonec slovo dalo slovu. Já jsem samozřejmě věděl, že to není úplně jednoduchá záležitost, odskočit si z velkého fotbalu do haly, takže jsem si to teď spíše osahával a uvidíme. Slavia měla teď velké problémy, hrála o udržení a nebyla to sezona úplně vhodná na nějaké testování, do pár zápasů jsem ale naskočil. V kontaktu jsme dál a koncem léta bude začínat příprava na další sezónu, tak uvidíme, jak se to bude s malým i s velkým fotbalem vyvíjet a jestli to vůbec půjde skombinovat. Kdyby to nebyla Slavia, tak za jiný tým bych určitě nehrál, ale takhle mě to zajímá.

Fanoušci fotbalu a hlavně slávisté si na vás pamatují nejvíce jako na střelce vítězného gólu z penalty na Ajaxu. Je to i vaše nejhezčí vzpomínka, když se ohlédnete za svou kariérou?
Když se ohlédnu, tak nejhezčí vzpomínky jsou na Slavii. Já jsem v ní vyrostl, byl jsem tam vlastně už od svých mladých let, někdy od dvanácti od třinácti, kdy mě naši hodili do Prahy. Tam jsem se naučil dospělému fotbalu a byl jsem v ní třináct let. To z paměti vymazat nejde a co se týče penalty na Ajaxu, tak to byl krásný zážitek, jako celé ty dva roky co jsme hráli o poháry a o tituly. Ne vždy to bylo růžové, což ostatně asi všichni vědí, ale tyhle roky jsme si užili a moc nás bavily. Jsem hrozně rád, že jsem je zažil a mohl k nim přispět, ať už třeba tou penaltou, ale i dalšími zápasy a góly. Na to budu vzpomínat celý život a věřím, že spousta slávistů také.

To by vám asi většina z nich dosvědčila…
No těch zážitků bylo prostě opravdu dost (směje se). A historicky tam samozřejmě Liga mistrů pořád chyběla a já jsem rád, že jsem byl součástí mančaftu, kterému se to poprvé povedlo a nějakým způsobem jsme se zapsali do slávistické historie.

Další vzpomínkou, takovou spíš kontroverzní, je váš gól v derby proti Spartě. Vy jste si po něm totiž sundal dres a po druhé žluté putoval do sprch. Jak se na to zpětně díváte?
Já o tom už hodně mluvil i v knížce, kterou vydal Ondra Zlámal o slávistických vzpomínkách (pozn. redaktora - Splněný slávistický sen). My jsme tenkrát odjeli na předzápasové soustředění, na kterém jsem bydlel s Davidem Hubáčkem a podobný příběh, který se pak na hřišti stal, jsem mu převyprávěl den předem (směje se). Já jsem říkal, že cítím, že dám Spartě gól a že ho poběžím oslavit s fanoušky a tak jsem si to tak nějak naplánoval. Pak se to dá se říct přesně tak splnilo, až na to, že tam byla ta první žlutá. O té si dodnes myslím, že byla nespravedlivá, protože já jsem tenkrát věděl, že máme zahrávat roh, že Tomáš Grigar míč tečoval a bohužel rozhodčí to ukázal jinak. Já se to snažil pomeznímu rozmluvit, ale když si to porovnám s tím, co tam předváděl třeba Tomáš Řepka i další, tak si myslím, že ta žlutá za protesty na místě opravdu nebyla. Každopádně pak přišel ten moment, který já měl vzadu v hlavě uložený z toho večera předtím, a už to prostě nešlo zabrzdit (směje se).

To se dá u takového srdcaře, jako jste vy, celkem chápat...
Tak pro mě to bylo možná jiný, než pro některý kluky, dát gól v lize v derby Spartě, když jsem od mládí byl ve Slavii… Měl jsem to asi v hlavě nastaveno trošku jinak a v tu chvíli emoce prostě byly takové, že ta první žlutá karta mě v vůbec netrkla. Pokud mám říct, jestli to bylo pro mě zklamání, tak když budu upřímný, tak musím říci, že nebylo. Samozřejmě jsem měl v tu chvíli velký strach o výsledek, hráli jsme o titul a já věděl o tom, jak je to utkání důležité, ale věřil jsem, že to kluci nějak zvládnou. Nakonec to skončilo remízou a mě ten výsledek mrzel, ale ten gólový moment, ty emoce, to prostě nešlo zabrzdit. Do kabin jsem pak šel s Vencou Petrákem, obrovským slávistou, který mi šel odemknout šatnu a ten mi říkal, že je to samozřejmě brzo, ale že kdyby toho góla dal on, tak se svleče celý (směje se). Titul z toho nakonec byl, takže vzpomínám jen v dobrém.

Když už jsme u té Slavie, myslíte, že se tam ještě někdy v nějaké funkci vrátíte? Třeba jako trenér?
Musím říct, že tato myšlenka by mě zajímala, nějak se znovu se Slavií spojit, protože ten klub mám v srdci a můžu říct, že to je v Čechách pro mě také jediný klub. Takže by mě to určitě zajímalo, ale je to samozřejmě otázka času a možná i nějakých kontaktů, s někým se o tom pobavit. Shodou okolností moje malá dcera už půl roku doma na zahradě jenom kope do míče a pořád mě přesvědčuje o tom, že už to umí dost, abych už jí dal na fotbal, tak i když jsem ještě moc nechtěl, začal jsem jí někdy před měsícem vozit právě na Slávii, takže chodí trénovat s holkama a uvidíme, jak jí to bude bavit. Asi se trošku se potatila.

Do toho, jak to v posledních letech ve Slavii vypadá , sice nevidíme, každopádně fanoušci zažívají jednu zkoušku za druhou. Nebál byste se do toho všeho naskočit?
Tak něco jiného je asi být součástí vedení, než třeba být trenérem mladých kluků nebo holek. Ale určitě když to vezmu z pohledu fanouška, tak samozřejmě se na to nekouká nikomu hezky, že Slavia hraje o udržení a ty poslední roky to opravdu není ono. Je mi to i celkem s podivem, protože tenkrát to dva, tři roky šlo a nějaké peníze se určitě vydělaly a najednou za rok za dva to vše spadlo pro mě nepochopitelně dolů. Takže jako pro každého fanouška ani pro mě není příjemné koukat se na Slavii, jak se potácí na dně tabulky. Můžeme jen doufat, že se ta situace zlepší a že Slávie bude znovu hrát tam, kde by měla být.

Slávisté byli dříve nešťastní že jsou druzí, dnes se bojí o udržení, zajímavé ale je, že jejich fanouškovská základna drží…
Asi to bude také díky tomu, jakou má ten klub tradici. Je to nejstarší klub v Čechách a myslím si, že by bylo záhodno se dál snažit, dostat ho zpátky nahoru. Vím, že to není asi jednoduché pro ty lidi, co tam teď jsou, ale do toho nevidíme. Takže těžko někomu radit.

Na závěr už tradiční otázka. Co říkáte na stránky fotbalunas.cz? Znáte nás?
No musím říct, že párkrát už jsem na nich byl a i jsem si něco přečetl. Myslím si, že je to opravdu dobrý nápad, vzhledem k těm nižším soutěžím jako je i ČFL nebo divize. Těžko se k nim dá někde něco přečíst, dočíst kromě výsledků a střelců branek. Mě vyběhl na vaše stránky odkaz na těch Zápských, tak jsem se tam díval a určitě je to zajímavé a já to vítám, protože i v těch zápasech třetí ligy, když člověk sleduje soupeře, jak hráli, tak není moc kde si něco přečíst a ne všude jsou ty informace na takové úrovni. Takže pokud stránky pojedou, bude to jenom dobře.

Povídání s Davidem Kalivodou bylo velmi příjemné a já Davidovi moc děkuji, že si na mě udělal čas i v sobotu ve svém volnu.

Rozhovor na webu fotbalunas.cz naleznete zde!