SK SLAVIA PRAHA FUTSAL

Po dlouhých deseti sezonách nebude futsalová Slavia působit v nejvyšší soutěži. V současnosti se řeší pouze to, zda Slavia bude moct v příští sezoně nastupovat alespoň v pražském přeboru, a zda ve svých soutěžích budou působit oba juniorské týmy. To bude hodně záležet i na tom, zda se podaří v čele klubu nahradit jeho dlouholetého předsedu Daniela Kolmana, který ze své funkce odstupuje.

„Snažili jsme se do posledních chvil situaci zachránit, ale nepodařilo se to. Finance na novou sezonu sice částečně máme, ale nedaří se nám překonat schodek vzniklý z uplynulé sezóny, který vznikl nenaplněním dohod s vedením fotbalové Slavie, potažmo čínským partnerem, kterého několik sezón prezentujeme jako generálního sponzora. Bohužel musím konstatovat, že plnění slibů a dohod hodně skřípalo, po celou dobu čtyřleté spolupráce, a působilo nám průběžně existenční problémy, neboť jsme se vždy, se vší loajalitou a pokorou, snažili dělat našim partnerům dobré jméno a nedat žádnou záminku spekulacím, že něco není úplně tak, jak je prezentováno,“ vysvětluje prezident klubu Daniel Kolman.

„Přes řadu ujištění a příslibů, naše spolupráce s fotbalovou Slavií nepokračuje. Tedy tak to alespoň vnímáme, protože s námi již delší dobu nikdo nekomunikuje, a pokud by zájem ze strany pana Tvrdíka a čínského majitele byl, nenechali by nás přes mnoho urgencí a pravidelnou informovanost z naší strany, že se futsal řítí do propasti, dojít do takto fatální situace. Najít v krátkém časovém úseku nového generálního partnera bylo prakticky nemožné. Nejvíce ze všeho mě mrzí způsob komunikace ze strany fotbalové Slavie, který nás nakonec do takové situace dovedl,“ dodává Kolman a pokračuje: „Nedovedu si představit, že bych dále působil v představenstvu SK Slavia Praha, kde jsem pana Tvrdíka hájil a často se ho zastával. Odstoupím samozřejmě také z Výkonného výboru futsalového svazu,“ přibližuje své další kroky, jejichž součástí není ani pokračování v čele futsalového oddílu.

"Že skončím jako předseda Slavie, byl v podstatě plánovaný krok a úplně nesouvisí se vzniklou situací. Chtěl jsem se naplno věnovat českému futsalu, jelikož se domnívám, že potřebuje rozsáhlé a razantní reformy ve všech směrech a svou svázanost s klubem jsem v tomto směru považoval za překážku. Za této situace však, alespoň v mých očích, není pokračování možné. Korektně přiznávám, že nejen z důvodů okolo klubu," doplňuje Kolman.

Futsalová Slavia působila v nejvyšší soutěži od sezony 2008/09, kdy do Edenu přestěhovalo vedení klubu, sportovní subjekt SELP. S jedinou výjimkou červenobílí futsalisté postoupili vždy do play-off, získali jednu stříbrnou medaili, jednu bronzovou a dvakrát skončili na čtvrtém místě. Do čtvrtfinále postoupili celkem pětkrát. V minulé sezoně skončili svěřenci Ivana Božoviče na čtvrtém místě, když v semifinále podlehli Svarogu Teplice. Za dlouhá léta si slávisté získali přízeň fanoušků, kteří je podporovali nejenom v Edenu, ale také při venkovních zápasech.

„Cítím odpovědnost za náš mládežnický futsal, jehož pokračování bude v nastalé situaci prioritou pro nové vedení, pokud se ujme vlády. Chtěl bych poděkovat všem našim partnerům a sponzorům, a hlavně fanouškům za jejich podporu,“ uzavírá prezident klubu formální část oznámení.

Položili jsme mu dále několik osobních otázek.

V první řadě, bych se rád zeptal na vaše současné pocity...
Asi především obrovské zklamání, ale také jakýsi počáteční pocit úlevy. Vedu tento klub dvacet tři let a pocit únavy a vyhoření už byl opravdu silný. V žádném případě nelze hledat výmluvy a házet vinu na někoho jiného. Byl jsem předseda klubu a jeho fungování je moje odpovědnost. Já se jí vyhýbat nebudu. Je mojí chybou, že jsem se nedokázal postarat jinak, když generální partner nenaplnil co sliboval jak v dlouhodobém horizontu, tak konkrétně pro uplynulou sezónu. Spolupráce byla obtížná, a mám pro to hodně pochopení, jelikož fotbal je samozřejmě naprostá priorita. Na druhou stranu s ohledem na celkový rozpočet fotbalu jsou futsalové potřeby zcela marginální, proto velmi mrzí, že sliby, které si často nostalgicky v korespondencích s pány Tvrdíkem a Syrovátkou pročítám, nebyly naplněny.

Není jiná cesta jak klub zachránit?
Odpovím takto. Velmi děkuji všem partnerům a přátelům, z nichž některé ani nelze s ohledem na jejich postavení a funkce jmenovat, za to, že nám umožnili dohrát tuto sezónu. Udělali jsme maximum pro to, abychom nemuseli odstoupit v průběhu soutěže, nepoškodili ji, a dovedli klub do cíle, byť to není bez ztrát, a samozřejmě se s tím budeme muset vypořádat. Dal jsem slovo, že věci za uplynulou sezónu narovnáme, a dodržel jsem ho. Všichni hráči a realizační tým nemá u Slavie žádnou pohledávku a nikdo ani nemůže tvrdit, že bychom platili se zásadním zpožděním. Ovšem tím, že jsme sezónu dohráli, jsme vyčerpali veškeré možnosti, jak klub udržet v chodu, nyní již není kam sáhnout. Prostředky, které nám byly přislíbeny ze strany generálního partnera, a které jsou ve výši přes 50% celkového plánovaného rozpočtu, klubu prostě chybí, a není možné je nahradit. To mluvíme o uplynulé sezóně. Takže nyní jsme v situaci, kdy se snažíme narovnat to, co již proběhlo, a není prostor vůbec řešit za co bychom hráli sezónu další. Licenční komise nás ani nemůže pustit dál, s takto fatálním schodkem. Takže je konec.

Nehospodařil tedy klub nad svoje možnosti?
Uzavřeli jsme dohody s partnery. Před sezónou. Spočítali jsme, co si můžeme dovolit, na co máme, a podle toho dali dohoromady tým, a nastavili mu podmínky. Žádní holubi na střeše. Jasné počty na papíře. V čem jsme udělali chybu?

Nevěřím, že ve vás nejsou negativní emoce...

Jsem slávista, lidé ve vedení udělali kus práce, zvedli klub z naprostého dna za velmi krátké časové období do výšin evropského fotbalu, koupili stadion, vrátili Slavii hrdost a prestiž. Z tohoto pohledu říkám, čert vem futsal. Všech lidí ve vedení včetně pánů Tvrdíka a Syrovátky si nesmírně vážím. Tomáše (Syrovátka) považuji za kamaráda, i když nutno dodat, že ta fatální situace ohledně futsalu, pro mě nepochopitelná, náš přátelský vztah poškodila. Byl jsem vůči němu hodně intenzivní, a musel jsem mu už lézt vyloženě na nervy. Snad mi to odpustí. Futsalová Slavia nebyla nějaká partička nazdárků, kteří si chodili začutat. Byla to široká, dobře systémově fungující organizace. Máme přes pět set členů, v juniorkách jsme se starali o padesát kluků, k tomu áčko, béčko, začali jsme budovat futsalovou akademii, měli jsme myslím dobré myšlenky, plány a vize, které jsme mohli realizovat. Ale je to pryč. Nedá se nic dělat. Tímto výčtem jen vysvětluji, proč jsem tak intenzivní byl. Nešlo o nějaké obohacování. Z vedení klubu jako je Olda Pánek, Ondřej Zlámal, Zdeněk Sita, Honza Šimon, Sláva Zelenský, já... nikdo to nedělal pro peníze, nás to peníze vždy tak maximálně stálo. Nikdo z jmenovaných žádnou odměnu nedostával, dělali vše pro klub zadarmo, z přesvědčení, že děláme doborou věc. Měli jsme to rádi, bavilo nás to, byli jsme hrdí pro jakou značku pracujeme, a dělali jsme to nejlépe jak jsme uměli. I proto nás vždycky štvali lidé, kteří se pokoušeli si z klubu udělat dojnou krávu a vlastní promo, a brzy jsme je vyobcovali pryč. Takže ne, nejsou ve mně negativní emoce. Jsem jen smutný... ale třeba rodina se nyní raduje (smích). Pro nás to vlastně nakonec byla taková smlouva s ďáblem, a nemyslím to negativně. Když to vezmu kolem a kolem, tak klub sice za výrazného přispění pana Tvrdíka a čínských partnerů končí, ale bylo to vykoupeno tím, že bez nich by mi na poličce nikdy nestál pohár za 3. a 2. místo v lize, nikdy bych bez nich neochutnal jaké to je hrát finále. Takže díky.

Co budete nyní dělat? Budete mít spoustu volného času?
Znovu říkám, je za mnou dvacet tři let usilovné činnosti ve sportovním prostředí, zůstal za mnou kus dobré práce, což hodnotím i dle nabídek, které nyní z fotbalového prostředí mám. Vše si ale musím zvážit, bude mi padesát let, chci daleko více odpočívat, a věnovat se rodině a blízkým, kterým hodně dlužím. Zároveň se chci omluvit veřejně všem, se kterými jsme alespoň dílčím způsobem řešili případnou spolupráci v nadcházející sezóně. Taky bych moc chtěl poděkovat fanouškům Slavie. Za všechno, jak ke klubu přistupují, a myslím tím nyní Slavii jako celek. Měli jsme kdysi se Strašákem takový sen, naplnit halu aktivními fanoušky. Zažít v hale to peklo, jaké umí udělat třeba Bad Blue Boys v Záhřebu. Povedlo se to jen částečně, ale některé zápasy se ve mně zapsaly navždy. Za to velké díky. Držte se všichni! Slavia forever!