SK SLAVIA PRAHA FUTSAL

Klub má za sebou v poslední době několik milníků, jako 20 let své existence, 200 odehraných ligových zápasů, nebo 600 vstřelených ligových gólů. V našem dresu překonal David Filinger hranici 250 ligových branek, vstřelil první branku a první hattrick v derby pražských "S", první ligový sešívaný gól vsítila slávistická ikona Ivo Ulich. Všechny statistické údaje shromažďuje Olda Pánek, a čas od času s nimi seznamujeme vás čtenáře a fanoušky.

V raných fotbalových dobách nastupovali hráči bez čísel na dresech. To futsal nepamatuje, a v nejvyšší futsalové soutěži je dokonce diskutabilní povinností mít na dresu i jmenovku. Nicméně právě číslům, která si hráči na svůj dres vybírají, většinou s jistou pověrčivostí, nebo symbolikou, bychom se dnes chtěli věnovat v našem článku. Ten by měl připomenout nejvýznamnější spojení hráče s číslem, dnes již ve více než dvacetileté historii klubu, který byl založen v roce 1996 jako SELP Praha, a jenž se v roce 2008 dostal pod křídla nejslavnějšího a nejstaršího českého sportovního klubu - SK Slavia Praha.

Možná bych měl dodržet matematické pořadí, a začít číslem 1, ale neudělám to. Jako první bych rád připomenul zakládající členy klubu, kteří se samozřejmě v raných dobách v nižších soutěžích dlouho objevovali na palubovkách, a dali základ prvním "slavným" číslům našeho týmu.

Petr Popovič, první kapitán mužstva a spoluzakladatel, nastupoval s číslem 8. Po něm v našich ještě druholigových dobách nosil toto číslo Ladislav Kurucz. V současné době s osmičkou nikdo nehraje.

Významnou osobností klubu byl a je Petr Štěpán, který nastupoval s číslem 6. Po skončení jeho aktivní kariéry v A mužstvu hrál s tímto číslem Pavel Mráz, poté dlouho ležela ladem, dokud se šestky neujmul Jiří Novotný, který i v současnosti působí v našem klubu v dresu s tímto číslemu. V době, kdy Novotný působil v jiných klubech, hrál se šestkou Jindřich Eisenreich.

Magické číslo 10 nosil od počátku na svých zádech Jaroslav Kozler, který v dresu A mužstva působil téměř deset let. Startu v první lize se však bohužel vzhledem ke zranění nedočkal. Po něm jej v lize dva roky oblékal Pavel Stejskal, před tím dlouho hrající s číslem 9 a krátce jej nosil Petr Oliva, dnes týmová ikona, než se v sešívaném objevil již zmiňovaný David Filinger. Ten předvedl tři vynikající sezóny a své jméno i číslo také nesmazatelně zapsal do historie klubu, v úvodu zmíněnými milníky (jak může nyní hrát v Litoměřicích bez své oblíbené desítky na zádech? :))

Poslední ze zakládajících členů, Daniel Kolman, nastupoval s číslem 13. Devět let nosil poté dres se "šťastnou" třináctkou Roman Macháček, který nastupoval jako jeden z mála za A mužstvo nejen v nižších soutěžích, ale hrál poté úspěšně ligu za SELP i Slavii. V současnosti nastupuje již několikátou sezónu po sobě s číslem třináct Petr Oliva, další hráč jehož jméno je v klubové historii zapsáno zlatým písmem. Výčet těchto jmen povyšuje "třináctku" v dosavadní klubové historii na nejslavnější dres :)

Nyní se zastavíme u samotného Petra Olivy. Ten v klubu začal své působení s číslem 23, které před ním nikdo neoblékal. Poté jej vyměnil za desítku a po návratu z ročního hostování v Chrudimi v roce 2013 se oblékl do dresu s již zmiňovanou třináctkou. Dnes hraje s číslem 23 již několik let Ondřej Míča, který dle mého názoru až z tohoto článku zjistí, jaký slavný spoluhráč, reprezentant a Mistr České republiky s Chrudimí, již nosil toto číslo před ním.

Největším kanonýrem, který kdy dres klubu oblékal, byl bezpochyby Pavel Macháček. Jeho nezapomenutelné střelecké představení ve Vysokém Mýtě, kdy Nejzbachu vstřelil šest branek z deseti, které jsme domácím dali, si musí pamatovat každý. Pavel střelecky táhl klub již od čtvrté sezóny existence v Krajském přeboru, a se stejnou lehkostí střílel góly i ve vyšších soutěžích, včetně ligy, také v dresu SELPu i Slavie. Neodmyslitelně k němu patřil dres s číslem 2, ve kterém za klub nastupoval deset let. Dodnes je neuvěřitelný jeho počet vstřelených branek v poměru k odehraným zápasům. Netradiční "dvojka" je v současnosti spojená s Martinem Brychtou mladším.

Dalším ikonickým klubovým číslem je 7. Jako první jej nosil Jiří Vostrý, hráč, jehož datum narození bude navždy spojeno s tím, že zůstane nejstarším hráčem, který aktivně za A mužstvo hrál. V době založení klubu mu již bylo přes 30 let a byl naším nejzkušenějším členem základní sestavy. Po něm převzal číslo tehdy sedmnáctiletý futsalový učedník David Bičík. Byť fotbalovým povoláním brankář, ve futsalu hrál vždy pouze v poli, a vynikajícím způsobem. Dlouholetý kapitán týmu jehož dres oblékal 10 let a jako kapitán jej dovedl do ligy, kterou si však s ohledem na své fotbalové povinnosti zahrál pouze jednou. Jeho působení u nás je spjaté pouze se SELPem. Za Slavii nikdy nenastoupil. V lize poté číslo 7 převzal po Bičíkovi Ivo Ulich. Nastupoval s ním za SELP a následně šest let i za Slavii. Vstřelil symbolicky i první historický soutěžní sešívaný gól do sítě Bohemians, aktivně si zahrál první derby pražských "S". Byl strůjcem a základním kamenem úspěchu v obrovské bitvě v play-off v sezóně 2009/2010, Tango Brno - SK Slavia Praha. Ivo dodnes pomáhá klubu ekonomicky. S číslem 7 v současnosti nikdo nehraje.

Do naší druhé ligové sezóny 2008/2009 nikdy nebylo součástí sady dresů číslo 25. Tehdy si jej vybrala nová posila týmu, Tomáš Matějka. A nosí jej dodnes. Současný kapitán Slavie je jediným nositelem dresu s tímto číslem v našem klubu. Tomáš ovládá i většinu klubových statistik, včetně tabulky produktivity. Hlavně je však s počtem startů v jediném klubu jakýmsi Ryanem Giggsem českého futsalového prostředí. Jeho loajalita ke klubovým barvám je nevídaná.

Číslo 9 oblékla v druhém roce existence klubu jeho první posila, Michal Pergl, kterého jsme získali z tehdy konkurenčního G-Fox Kladno za jeden futsalový míč. Hráč věčně se potýkající s nadváhou, jako předseda našeho klubu, byl a nutno říci stále je excelentní kanonýr, který v nižších soutěžích sázel jednu branku za druhou a díky jeho střelecké potenci klub postupoval výš a výš. Již před postupem do 2. ligy se Michal z mužstva vytratil, aby se po deseti letech vrátil, a přesto že má pár "zářezů" přes čtyříctku, válí nejen za veteránský tým, ale i za naše "béčko" v Pražském přeboru. Po něm pak dlouho nosil devítku Pavel Stejskal, dlouholetý kapitán, který v dresu s tímto číslem dovedl tým do ligy. V ní již nastupoval s číslem 10. Aniž by cokoliv mimo jména měli společného, v lize devítku zvolil Pavel Pergl, matador fotbalových trávníků. V době, kdy několik let hrál futsal, odcházel ze Sparty, zkusil angažmá v Anglii, a především hrál za Dynamo Drážďany. Z Drážďan velmi obětavě dojížděl například na semifinále play-off s Chrudimí, ve kterém jsme věhlasného soupeře málem porazili. I Pavlovou zásluhou. Krátkodobě oblékal dres s devítkou také Michal Holeček. Následně odehrál s tímto číslem několik let Michal Vejvoda. V současnosti pokračuje ve střelecké tradici Michal Salák.

Michal Holeček se devítky vzdal právě ve prospěch Pavla Pergla, a oblékal poté dres číslo 5, který byl oblíbeným číslem Petra Bobíka Svobody. Ten největší slávu zažil v jiných ligových klubech, konec své kariéry ovšem absolvoval u nás. S číslem 5 nastupoval v nižších soutěžích také Pavel Medynský, dnes trenér fotbalistek Slavie a známý bývalý fotbalista.

Pozastavit se je nutné také u čísla 11. Naším prvním kanonýrem byl Tomáš Kruis, hrající právě s jedenáctkou. Zdravotní potíže mu však brzy znemožnili futsalovou kariéru rozvíjet. Po něm nosil toto dříve klasické číslo útočníka Jan Svátek, Lubomír Laštovka, a především Zbyněk Mareš. Tehdy angažovaný veterán ligových palubovek je dodnes historicky nejlepším střelcem ligové soutěže. Pro nás je ctí, že oblékal dres našeho klubu... s číslem 11. V posledních letech s s jedenáctkou nastupovala jedna z našich největších futsalových nadějí Pavel Vandas. Ten se nyní pokouší dosáhnout úspěchu na fotbalových trávnících, ovšem my věříme v jeho návrat k futsalu. Jeho oblíbený dres na něj čeká.

Tradičním číslem je trojka. Ta v klubu dlouho ležela ladem, než se jí ujmula jedna z prvních opravdu velkých posil klubu, Jan Kahuda. Ten do SELPu přišel po jeho postupu z Divize do druhé ligy, a působil v něm až do přechodu pod křídla Slavie v roce 2008. Za sešívané už tento fanoušek Bohemians nenastoupil. Po něm se trojky ujal Petr Pleyer, reprezentant a jeden z nejlepších hráčů české futsalové historie, který do klubu přišel po rozpadu Eco Investmentu. V současnosti si tento dres vybrala naše poslední velká posila Radim Záruba.

Zmínit musíme i čísla, která měla pouze jediného nositele. Dres s číslem 17 oblékala další ikona českého futsalu, a střelec fotbalového gólu století, Jaroslav Kamenický, jehož oblíbená sedmička byla v době jeho příchodu do mužstva obsazena. S číslem 4 prožil v mužstvu dlouhá léta Matěj Kracman. 132 ligových utkání odehrál v klubu Martin Hrdina, s číslem 18. Netradiční dvanáctku oblékala ikona východočeského futsalu Miroslav Semerád, který slavil se SELPem čtvrté místo v lize v sezóně 2008/2009. Tu nyní obléká Jan Lištván, který přenechal svojí tradiční 21 Martinu Směřičkovi. Historii některých čísel píše až současnost. Příkladem může být 22, které v klubu začal nosit Jan Homola.

Držitel mistrovského titulu s Bakovem a bronzu z Mistrovství Evropy s českou reprezentací Stanislav Bejda, který v klubu působil od roku 2007 do roku 2011 oblékal dres s číslem 24. To nyní nosí Antonín Hrdina, který je rozhodně důstojným nástupcem veterána futsalových palubovek, jenž dodnes aktivně působí v České Lípě.

Poslední kapitolou jsou brankáři. První ochránce svatyně Patrik Kheml oblékal dres s číslem 30. Po něm jeden z pilířů mužstva, které v roce 2007 postoupilo do nejvyšší ligové soutěže, Erik Loffler. V lize, již v sešívaném, pokračoval v tradici Marian Krajč. Brankářská hvězda prvních ligových sezón v SELPu i Slavii Ondřej Knobloch užíval tradiční brankářské číslo 1, stejně jako před ním Martin Halbich a po éře Ondry Knoblocha také Martin Kučera. Naše současná brankářská jednička Ondřej Vahala nosí své oblíbené číslo 16. Záda mu kryje mimo Davida Roshana nová brankářská naděje českého futsalu Radim Garčár, který si vybral číslo 35 podle svého fotbalového idolu Davida Bičíka.... kruh se uzavírá...

Omlouvám se všem, na které se ve výčtu nedostalo, jen za "slávistické" devítileté období se v našem dresu podívalo na ligovou palubovku skoro 100 hráčů... :)