Především fotbalové povinnosti ohrožovaly před turnajem složení týmu, a to dost zásadním způsobem. Hrozilo, že oslabená sestava neuhraje potřebné body pro uchování naděje na účast ve Final Four a naděje na obhajobu titulu Mistra České republiky v této věkové kategorii. Povedlo se! Naše U-19 porazila Chomutov, remizovala se Zručí nad Sázavou, a v posledním důležitém utkání zdolala v DERBY Spartu! V posledním ligovém kole tak máme postup zcela ve svých rukou! SK Slavia Praha - Baník Chomutov 7:1 (3:0) Sestava: Bartůněk Michal – Stibora Vladimír, Káš Jakub, Přibyl Tomáš, Nerad Pavel, Brožek Michal. Branky: 3x Brožek Michal, 2x Stibora Vladimír, Nerad Pavel, Káš Jakub. K prvnímu utkání třízápasového turnaje jsme nastoupili v sestavě, která by se dala hodnotit jako torzo. Výsledek tomu, ale v žádném případě neodpovídá. Ukázala se každoroční bolest futsalu, tentokrát v plné nahotě. Protože začala všem fotbalistům zimní příprava a trenéři o futsalu nechtějí ani slyšet, musela většina hráčů z naší devatenáctky na přátelská utkání, a na zlomový turnaj o postup do finálových bojů se mohli dostavit až v průběhu dne. Z celého kádru tak od začátku utkání zasáhli jen „tři mušketýři“ Bartůněk, Stibora a Káš, ale nutno v jedné větě napsat, že více než dobrými spoluhráči, jim byli tři mladíci Přibyl T., Nerad a Brožek z U-17. Brožek dokonce zaznamenal hattrick! Od začátku utkání bylo zřejmé, že se nenaplní naše obava z úzkého kádru, když našich šest statečných plně kontrolovalo hru. Soupeři jsme nedovolili takřka nic a zaslouženě jsme si připsali tři důležité body do tabulky. V utkání hlavně zaujal čistým hattrickem Michal Brožek, který mezi 32 až 36 minutou určil konečný stav pro naše barvy. Zasloužené vítězství nás určitě pro další dva zápasy uklidnilo a pozitivně naladilo. SK Slavia Praha - Benago Zruč n/Sázavou 2:2 (2:0) Sestava: Bartůněk Michal – Stibora Vladimír, Sedláček František, Káš Jakub, Tylšar Pavel, Nguyen Tung Ahn, Pešek Martin, Čermák Martin, Žežulka Ondřej, Panocha Petr. Branky: 2x Žežulka Ondřej Druhé klání již alespoň podle soupisky připomínalo souboj starších kategorií a nutno podotknout, že to bylo poznat i na palubovce. První poločas se odehrával jak jsme si všichni přáli a ve velice pohledné hře jsem si do přestávky vypracovali dvoubrankové vedení. Trochu bylo ale vidět že většina (vlastně všichni) hráčů se na rychlo z fotbalových zápasů přesunuli do haly a únava se dostavila rychleji, než by si někteří přáli. Druhé dějství potom navíc zdramatizoval trenér soupeře Petr Svoboda, který naordinoval po většinu druhé půle svému týmu hru s brankářem v poli. K naší nelibosti to soupeři přineslo své ovoce a dokázal svoji kvalitní hrou dotáhnout skóre až na nerozhodný stav. Před soupeřem je třeba za takovou hru smeknout pomyslný klobouk, ale našim hráčům je na místě také poděkovat za přístup a vybojování určitě cenného bodu. AC Sparta Praha - SK Slavia Praha 3:5 (2:2) Sestava: Bartůněk Michal – Stibora Vladimír, Sedláček František, Káš Jakub, Tylšar Pavel, Nguyen Tung Ahn, Pešek Martin, Čermák Martin, Žežulka Ondřej, Dvořák Daniel, Roshan David, Káš Vít Branky: 2x Žežulka Ondřej, Káš Jakub, Dvořák Daniel, Sedláček František Závěrečné utkání celého hracího dne bylo tím nejprestižnějším zápasem pro každého hráče a vůbec nešlo o to, že hrajeme o postup do „Final four“. Všichni měli v hlavách domácí zápas s odvěkým rivalem, který nedopadl v náš prospěch a odešli jsme poražení 1:2. Navíc se utkání nevydařilo sudím a pocit křivdy byl tak více než silný. Hra i aktivita se přelévala za strany na stranu, ale nebál bych se napsat, že více jsme míč kontrolovali my a snažili se o vstřelení branky. Byl to ale soupeř, který se ujal vedení a mohl se tak ještě více zatáhnout do své obranné ulity, ze které potom vyrážel ke smrtícím brejkům. Vyrovnání, ale na sebe nenechalo dlouho čekat a zase se nám dýchalo o něco lépe. V poslední minutě prvního dějství, se ale skóre měnilo hned dvakrát. Nejprve se podařilo soupeři využít signál při standardní situaci, ale patnáct vteřin před přestávkovou sirénou se i nám podařilo rozvlnit síť a tak se začínalo po pauze vlastně od nuly. Druhá část nejslavnějšího tuzemského derby se odehrávala nejprve ve stejném duchu jako ta první, ale protože se nám povedlo jít do vedení, soupeř byl nucen hru otevřít. Zanedlouho se mu povedlo vyrovnat, ale to bylo z jeho strany vše. Naopak nám se podařilo v poslední minutě dvakrát zásluhou Žežulky a Dvořáka napsat další příběh se šťastným koncem pro „červenou a bílou“ a zvítězit ten den i ve druhém DERBY! Jan Šimon, generální manažer juniorských týmů: "Určitě jste si vy všichni pravidelní čtenáři mých článků všimli, že chválím jen opatrně a když si to opravdu oni jedinci zaslouží. Dnes, ale musím tuto svoji „přednost“ porušit a chválou šetřit nebudu. Krom toho, že mé sešívané srdce plesá nad výhrou v derby, musím všem hráčům poděkovat za přístup a předvedenou hru. Nikdo to dnes neměl lehké a všichni si zaslouží velké uznání, jak obětavě se po fotbalech sjížděli a s jakou vervou a poctivostí se zapojili do hry. Zbývá jen krok, malý krok k tomu, aby se opět po roce v boji o mistrovský titul objevily dresy slavné SLAVIE. Hoši, velké díky ještě jednou a pevně věřím, že ten poslední krok který bývá nejtěžší se povede udělat za čtrnáct dní v posledním turnaji na půdě Kladna. SLAVIA4EVER!" |