SK SLAVIA PRAHA FUTSAL

Před zahájením nového ročníku nejvyšší futsalové soutěže, jsme položili několik otázek předsedovi klubu Danielu Kolmanovi. V rozhovoru hodnotí uplynulý soutěžní ročník, vyhlídky SK Slavia Praha v nadcházející sezóně, i změny, které v klubu průběžně probíhají, jak zásadní personální, jako je změna na trenérském postu, tak ty systémové.

V bezprostředním rozhovoru po posledním finále jsi říkal, že si zatím neuvědomuješ hloubku úspěchu v podobě stříbrné medaile. Nyní už ano?
Tak určitě (smích). Já asi největší díl radosti prožil po vyhraném semifinále nad Benagem. V tu chvíli bylo jasné, že obrovský úspěch v podobě předloňského bronzu posuneme zase o kousek dál. Čtvrtfinále s Plzní, i semifinále s Benagem byl úžasný zážitek, emoce, góly, výborný futsal, vynikající hráči, diváci... Finále je ale finále. To bylo zase o kousek výš. Absolutní top. To co se okolo finále dělo je v pozitivním slova smyslu nepopsatelné. Podpora fanoušků i lidí z mimofutsalového prostředí byla úžasná.

Po finále jste však jako vedení mluvili o jisté hořkosti...
Ano. Cítili jsme křivdu ohledně třetího utkání série, druhého v Chrudimi, ve kterém jsme podlehli 2:0. Ale to už je pryč. Finále se opakovat nebude. Koukáme dopředu...

Hodně se mluví o tom, že za posledním úspěchem stojí změny v tréninkovém procesu. Souhlasíš?
Asi to bude znít divně, ale úplně ne. Já si objektivně myslím, že jsme hlavně měli obrovské štěstí. Dvakrát nám pomohla Sparta. Remízou v Hradci, díky které jsme skončili na pátém místě, a pak samozřejmě tím, že vyřadila Litoměřice ve čtvrtfinále, čímž jsme se vyhnuli Chrudimi už v semifinále. Nicméně bez toho, aniž bychom se radikálně zlepšili po sportovní stránce, nešlo čelit Plzni, Benagu, ani Chrudimi v samotném finále. Sedlo si tedy mnoho věcí dohromady, jen nelze mluvit o jediné jako hlavní příčině stříbrné radosti. Ve čtrtvfinále i semifinále jsme zvládli klíčové první duely také s určitou dávkou štěstí, které jsme neměli ve finále, kde jsme první utkání prohráli v penaltovém rozstřelu.

V realizačním týmu i kádru nastalo poměrně velmé množství změn. Byly nutné?
Když tyto změny přišly, tak pravděpodobně ano. Ukončení spolupráce s Martinem Brychtou bylo plánované delší dobu dopředu a vzešlo ze strany trenéra, chtěl si od náročné činnosti klubového trenéra odpočinout. Z kandidátů na uvolněný post jsme nakonec vybrali mladého perspetivního trenéra Nenada Veljkovice, a doposud vůbec nelitujeme svého rozhodnutí. Realizační tým společně nastavil nějaké změny a tréninkový proces, který navazuje na to co jsme v loňské sezóně načali, a přineslo nám úspěch. Někteří hráči z různých objektivních, či neobjektivních důvodů tento proces nenaplňují, a proto se z týmu vytrácejí. Snažíme se je nahradit hráči, kteří mají chuť pracovat a přizpůsobit se klubovým potřebám. Trénujeme každý den, i dvoufázově. Náročné to pro kluky rozhodně je, ale já jsem rád, že to většina pochopila, chce pracovat a zlepšovat se.

Jaké jsou cíle před nadcházející sezónou?
Byli bychom rádi, aby tým fungoval jak je nyní nastaveno. Věříme, že se jedná o správnou filozofii. Nový trenér si sám vybral hráčské doplnění v podobě dvou hráčů z Makedonie, kteří budou zapadat do jeho koncepce práce a herního stylu, kterým se chceme prezentovat. Na Slovensku jsme si vytypovali mladého Vojtěcha Turka, který se prozatím jeví velmi dobře, a Daniel Hájek z juniorky taktéž. Pro ligu máme v tuto chvíli v mých očích velmi kvalitní dvanáctičlenný kádr, jehož osu tvoří hráči, kteří se podíleli na obou medailových úspěších z posledních dvou let. A já věřím, že je u nich potenciál se dále zlepšovat.

Cílem tedy není obhajoba stříbra?
Cíl musí být vždy nejvyšší, a my pro to uděláme maximum. Loňská vyrovnaná sezóna však nejen nám ukázala, jaké maličkosti rozhodují o konečném umístění. Co vše hraje roli. Štěstí, dobrá připravenost, zranění... Pokud budeme dělat pro věc maximum, odměna se stoprocentně dostaví, tomu věřím. A když budu mít pocit, že jsme pro věc maximum udělali, ale skončili čtvrtí, určitě žádné hlavy padat nebudou... (smích) Věřím realizačnímu týmu, který jsme zvolili i tomu co dělají.

Jak hodnotíte posilování soupeřů, hlavně úhlavního rivala Sparty?
Kloubouk dolů, jaká jména Sparta přivedla. Mít v týmu dvojici jako Marcelo a Wilde je určitě pro futsal fantastické. Naše filozofie práce je trochu jiná, přizpůsobená ekonomickým podmínkám, kterými se Spartě nyní nemůžeme rovnat. V mých očích ale nejvíce posílila Plzeň, která buduje kvalitní zázemí, realizační tým i vhodně a kvalitně doplnila hráčský kádr. Pro mě jsou největší favorité ligy Chrudim a Plzeň, v závěsu za nimi pak Sparta, Litoměřice, a pevně věřím, že také Slavia. Nicméně zbytek ligových týmů může úplně bez problémů s pořadím dost zásadně zamíchat. Podcenit nelze opět vůbec nikoho.

Zvyšuje se kvalita ligy?
Já osobně se domnívám, že rozhodně ano. A jsem v dobrém pyšný, že jsme jako Slavia šli jakýmsi příkladem. Ostatní viděli, jak jsme se vloni připravovali, jak se připravujeme, jakým směrem jsme šli s tréninkovým procesem. A mám pocit, že si z toho mnoho týmů vzalo příklad, viděli že to jde, že i s Chrudimí se dá hrát vyrovnaně, když se tvrdě pracuje a vyrazili podobnou cestou. To bude mít vliv na vyrovnanost ligy, na zvyšující se kvalitu hráčů, na jejich připravenost, což bude mít v konečném důsledku velmi pozitivní vliv pro celý český futsal. Tedy minimálně u týmů, kteří staví na domácích hráčích a nadále zkvalitňují tréninkový proces a vše okolo klubu.

Děkujeme za rozhovor.