SK SLAVIA PRAHA FUTSAL

Letní odpočinek končí a futsalová Slavia se probouzí zpět ke své činnosti. Po úspěšné sezóně s historicky nejlepším umístěním A mužstva v nejvyšší futsalové soutěži, okořeněném bronzovou medailí, začínají přípravy pro nadcházející ligový ročník. Za tím uplynulým jsme se ohlédli s předsedou klubu Danielem Kolmanem, s nímž přinášíme první část našeho hodnotícího rozhovoru.

Jak hodnotíš sezónu s odstupem času?
Určitě pozitivně. Před sezónou jsme si ve vedení vytkli za cíl dosáhnout na bronzovou medaili a to se podařilo. Po dvou čtvrtých místech po našem vstupu do ligy přišel útlum, a dlouho jsme se pohybovali v nižších patrech tabulky. V loňské sezóně již byla Slavia zase tam, kam patří. Bojovala o čelo.

Bylo třetí místo maximem týmu?
Myslím si, že ne. Měli jsme i na finále. Bronz ale přijímáme s pokorou. Potvrdilo se to, co jsem tvrdil již před sezónou. Od druhého do osmého místa byla soutěž zcela vyrovnaná, a proto si třetího místa velmi vážíme. Vysněná medaile nám visí na krku, a už nám ji nikdo nevezme. Navíc jsme se v průběhu sezóny potýkali s velkými překážkami, o to je dosažení medailového cíle cennější. V lize postupně roste kvalita týmů a to je pro futsal jenom dobře. Interobal, Nejzbach, Sparta, Tango, Helas... Všechno jsou to mužstva, s nimiž naše vzájemné zápasy nikdy nemají jistého vítěze. Museli jsme do posledního kola bojovat o každý bod, o každý gól. A do nadcházející sezóny přibudou další kvalitní soupeři, především v týmech Třince a Litoměřic.

O jaké překážky se kterými jste se potýkali se jednalo?
Především se jednalo o trable sportovní. Přivedli jsme významné posily v podobě Jirky Novotného, Honzy Lištvána a Michala Saláka. Všichni se potýkali se zraněními, nemohli hrát v klíčových bojích o dobré umístění po základní části. K tomu je nutné připočíst dlouhodobé zranění Martina Brychty, našeho nejlepšího hráče v úvodu sezóny. Přesto jsme to zvládli. Vzali za to kluci, kteří letos po boku těchto kvalitních a zkušených hráčů doslova rostli před očima. Mluvím především o Tondovi Hrdinovi a Ondrovi Míčovi. Oběma jejich výkony přinesly nominaci do reprezentace, čímž dělají dobré jméno našemu klubu. Nicméně naše marodka byla v uplynulé sezóně přímo hrůzná. Nepamatuji si snad jediný zápas, do kterého bychom šli v kompletní sestavě a plné zdravotní pohodě. A to je věc, o které jsem hovořil v předchozí odpovědi. Kdybychom se mohli připravovat nelimitováni zdravím a zraněními, našeho soupeře v semifinále jsme potrápili ještě víc.

To souvisí i se zraněními brankářů v semifinále?
Ne, to už asi ne. I když ta situace která se stala, že se ve čtvrtém semifinále během jednoho poločasu zraní oba gólmani... to jsem prostě nikdy nezažil, a ani o tom neslyšel. Ze zápasu se pak stala nedůstojná přestřelka, během které byly i chvíle, kdy jsme se opět dostávali na dostřel a do zápasu. Ovšem srazili jsme se poté sami fatálními chybami nejzkušenějších hráčů. Škoda, mohlo být ještě drama :) Nicméně je důležité konstatovat, že Benago postoupilo nakonec do semifinále zcela zaslouženě, bylo lepším týmem, a pokud to ještě nebylo nikde zdůrazněno, blahopřeji mu k zasloužené stříbrné medaili.

Byly i překážky mimosportovní?
Ano, dá se o tom takto mluvit. Plané sliby a neloajalita způsobily Slavii určité problémy, které ale zůstanou v klubu. Pro mě to pak byla vyčerpávající práce vše narovnat a dodržet jak bylo slíbeno. Práce se podařila, mohu být spokojen, ovšem musím se přiznat, že to byla po funkcionářské stránce opravdu náročná sezóna. Poděkování patří všem partnerům v čele s AGRS a jejím majitelem panem Fričem, a především CEFC v čele s panem Tvrdíkem.

Co považujete za hlavní klíč k loňskému úspěchu?
Snad se na mě naši bývalí brankáři nebudou příliš zlobit, ale pro mě to byly především změny na tomto důležitém postu. Již v závěru předloňské sezóny začal na postu gólmana zářit náš juniorský objev Michal Bartůněk, a síla v bráně byla poté ještě znásobena příchodem reprezentačního brankáře Ondry Vahaly. Michal byl na začátku sezóny dlouho zraněný, neabsolvoval přípravu a po jeho návratu již pomyslné žezlo jedničky pevně držela v rukou opora také reprezentačního týmu. Ondra dal mužstvu potřebný klid, hraje výborně nohama o čemž svědčí i jeho kanadské bodování, s třešničkou na dortu v podobě vstřelené branky Benagu. To byl klíč pro cestu vzhůru. Přestali jsme dostávat laciné góly v nejméně vhodné okamžiky a brankáři navíc dokázali přidat i nadstavbu v tom, že toho chytili hodně navíc. Díky jim.

S posilami vládla spokojenost?
O gólmanovi jsem již mluvil. Michal Salák se stal nejlepším střelcem týmu, zde není co řešit. Přínos na hřišti i v kabině byl neodiskutovatelný. Jirka Novotný měl vynikající první polovinu sezóny, ve druhé ho limitovalo zranění, přesto si svoje odehrál. Ovšem upřímně musím říct, čekáme ještě trochu víc. V průběhu sezóny přišel Kuba Kiliján, bez problémů zapadl do systému a ukázal, že je to vynikající futsalista. Škoda zbytečných chyb, ale pokud bude mít zájem, může ve Slavii pokračovat. Honza Lištván měl pomalejší aklimatizaci, rozjížděl se pozvolna. Nicméně jeho výkony šly nahoru a gradovaly v play-off, kde byl vynikající. Fantasticky bránil, byl to král naší defenzívy, k tomu rozdával balóny, střílel důležité góly. Velká škoda jeho nepříjemného zranění, které ho delší čas na palubovku nepustí. Já ho považuji za slávistu a po uzdravení s ním počítáme. Záleží na něm, jestli bude zájem i z jeho strany.

Takže posily mužstvo tak výrazně pozvedly?
Určitě ano, ale je důležité připomenout, že vynikající sezónu odehrál třeba Michal Vejvoda, který vstřelil plno gólů a byla to jeho rozhodně nejlepší sezóna. Musí na sobě ovšem makat, aby svojí výkonnost udržel a šel dále nahoru. Výborně vstoupil do sezóny Martin Brychta, v úvodu to byl on, kdo táhl mužstvo, velká škoda jeho zranění, je to pracovitý hráč. A samostatnou kapitolou, tak jak jsem již řekl, jsou Tonda Hrdina a Ondra Míča. Z Ondry se stala opravdová opora, lídr mužstva, kterému věštím budoucnost i v reprezentaci. Tonda především ve druhé polovině sezóny ukázal, že patří k největším nadějím českého futsalu. Klobouk dolů za to, co předvedl v play-off. Jsem rád, že jsme mohli podepsat dlouhodobou smlouvu.

Souvisí vzestup futsalové Slavie a té fotbalové?
V úplném prvopočátku asi ne, protože CEFC vstoupila do Slavie jako takové až později. Nicméně asi to byla jakási sešívaná aura, která měla vliv na komplexní vzestup červenobílých barev. Navíc pan Tvrdík se ukázal jako opravdový slávista, kterému není lhostejný žádný sešívaný sport, a snaží se Slavii podporovat jak může. Především jeho zásluhou se Slavia zvedá z pomyslného bláta, ve kterém ležela zašlapána. Za to by mu měli být všichni příznivci Slavie vděční a musím upřímně říct, že s velkou nelibostí čtu jakékoliv verbální útoky na jeho osobu. Považuji to za velikou nevděčnost a neúctu k jeho práci. Možná i díky znalosti problematiky toho, jak je těžké vést klub, řešit jeho financování, hledím na práci pana Tvrdíka a lidí, které do vedení Slavie přivedl, a kteří klubem žijí, ať je to pan Syrovátka, Búzek, Krob a další, s velkým obdivem, úctou a uznáním. Všichni opravdoví slávisté, jimž není osud nejstaršího a nejslavnějšího českého klubu lhostejný, musí s pokorou děkovat panu Tvrdíkovi za záchranu klubu a jeho pozvednutí zpět do horních fotbalových pater. My k tomu ještě přidáváme speciální poděkování za výraznou podporu futsalového klubu.

Takže kapitola sezóny 2015/2016 je uzavřena?
Ano, uzavřena a založena na nejčestnější místo v dosavadní historii klubu. Jak jsem již řekl, byla pro mě velmi vyčerpávající a měla zásadní vliv i na můj pracovní a osobní život. Od nadcházející sezóny se budu klubu věnovat v podstatě jako svému zaměstnání, což doufám bude mít na futsalovou Slavii pozitivní vliv a pomůže to dalším krokům kupředu v jejím vývoji a rozvoji. Domnívám se, že systémově, organizačně a funkcionářsky, patří Slavia k tomu nejlepšímu v lize a my chceme jít ještě dál. Pokud chceme tvořit profesionální klub, není to jen o finančních prostředcích, ale o samotném systému, fungování zázemí a vytvoření prostředí, ve kterém se všichni cítí dobře a smysluplně.

Navenek se ovšem zdálo, že ve futsalové Slavii se v poslední době nic neděje. Opak byl pravdou?
Nebyl. Já opravdu odpočíval a nabíral nové síly. Zároveň se vedla různá komplikovaná jednání s partnery o podobě rozpočtu. Také to souvisí s tím, že jsme připravili v první řadě klubovou strukturu a nyní ladíme realizační tým. Co se týká kádru, prioritou bylo udržet ten stávající, a nyní začneme pracovat na jeho vhodném doplnění. S těmi o které máme zájem v kontaktu jsme. Takže fámy jsou fámy, a pracovní realita je pracovní realita, kterou není třeba veřejně prezentovat.

S realizačním týmem byla spokojenost? Mrzí odchod Filingera?
Realizační tým dosáhl s mužstvem vytčeného cíle a patří mu za to poděkování. David Filinger se tím vyšvihl až k nabídce vést jako hlavní trenér ligový tým, k čemuž mu gratuluji. Vše jsme konzultovali, měl moje doporučení a přeji mu hodně štěstí. Zhodnocení sezóny s trenéry proběhlo v osobní rovině a tak to i zůstane. Složení realizační týmu pro nadcházející sezónu bude aktuálně řešit vedení klubu.

Pokračování tohoto rozhovoru k nadcházející sezóně přineseme v nejbližších dnech...