SK SLAVIA PRAHA FUTSAL

V úterý v pozdních večerních hodinách nastoupil náš B tým v utkání Pražského přeboru proti technicky a futsalově zdatnému soupeři, který měl většinou i ideální věk /mezi 20-30 lety/ u většiny hráčů. Naše mužstvo se muselo potýkat s opravdu velmi neobvyklým počtem omluv, z důvodů zranění, nebo chřipek a nachlazení. Nakonec jsme zvolili kombinaci zkušených a začínajících, i když "zkušenost" je spíše úsměvné označení, protože to byli hráči U-18, kteří již něco odehráli v juniorech a v této dost těžké soutěži mužů stále sbírají zkušenosti, a začínající byli hráči tvořící základ letošní U-16. Vše bylo doplněno u zraněného Tondu Hrdinu, který si přišel zahrát na své opakované prosby a žádosti poté, když mu lékař doporučil postupně začít, a kterého jsme šetřili a pomohl pouze v několika střídáních.

Hráli jsme ve čtyřkách, tak jak je níže uvedeno, kdy první vytvářela po počátečním rozkoukávání trvalý tlak, který po hezké futsalové akci vyústil v první gol. I naši nejmladší ve druhé čtyřce poctivě plnili svůj úkol, tedy poctivě bránit, nefaulovat, hrát ze zajištěné obrany, pokoušet se o brejky, či zaútočit přes hrotového hráče Macka. To vše podpořené obvyklým vynikajícím výkonem brankáře, který zejména v I.poločase pochytal celou řadu šancí soupeře a stačil řídit hráče před sebou, zejména ty mladší. Koncem poločasu jsme opět po velmi hezké technické akci zvýšili na 2:0. Ještě z kraje II.poločasu plnili hráči své úkoly dobře, avšak před 10 minutou došlo k určitému útlumu a uspokojení především u starších hráčů, a po chybě Viktora Žampy, který jinak hrál velmi dobrý zápas, který vůbec neprojevil snahu o návrat po ztrátě míče a při bránění jsme v přečíslení 3 na jednoho dostali gól. Vzápětí po 2 minutách, po neobsazení hráče v obraně, druhý vyrovnávací a po ztrátě míče a laciném faulu Mullera, který měl včera s rozhodčími respektive fauly hodně potíží, jsme dostali po standardní situaci na 2:3. Byla to škoda, protože v I.pol. patřil mezi naše nejlepší a vypracoval oba góly.

Ale nevadí, stále sbíráme zkušenosti. Vzali jsme si „time“ a 10 minut před koncem jsme začali hrát na hrotu se Sopem power play. Po stranách s Jardou Pytlounem a Honzou Šimonem, vepředu s Viktorem a Erikem. Mohu říci, že jsme sehráli letošní možná nejlepší power play, tedy kromě slavného Vandasova gólu 17 sekund před koncem v juniorské lize. Měli jsme velké množství šancí a po krásné kombinaci Šimon, který patřil mezi nejlepší hráče, po clonění Milana Macka, vstřelili krásný gol k tyči na 3:3.

Vyrovnání patrně snížilo naší koncentraci protože téměř vzápětí soupeř po rozehrávce skóroval. My jsme až do konce pokračovali v přesilové hře, měli jsme dost šancí,ale žádná se neujala. I přes prohru o jeden gól bych chtěl poděkovat všem hráčům mužstva, kteří od počátku hráli s nejvyšším nasazením a ani naši nejmladší hráči nemusejí mít obavy, že se v budoucnu neprosadí. Je vidět, že základ v nich je, že chybí pouze zkušenost a nadhled, stejně jako i těm starším, protože myslím, že už za rok by vedení neztratili, nenechali by se ukolébat a pak zase soupeřem strhnout. A v situaci, kdy jsou nahoře, vyrovnání v krásné power play, by se i nadále koncentrovali a nenechali se strhnout například k faulům. To vše ale přijde s dobou a věkem, herně se mohou se soupeřem zcela měřit už nyní, a v některých futsalových momentech jsme měli i navrch. Ještě jednou klukům děkujeme a jedeme dál.

SK Slavia Praha B - 1. FC NADĚJE 3:4 (2:0)

Branky: 1:0 5. Šimon /Muller/, 2:0 18. Muller /Sop/, 2:1 34., 2:2 36., 2:3 44., 46. 3:3 Šimon /Sop/, 3:4 48.
Slavia: J.Pytloun - Žampa, Šimon, Sop, Muller - Stibora, L.Pytloun, Petřík, Macek - A.Hrdina