Do Pardubic jsme jeli s nadějí, že dobré výkony na Kladně a v derby konečně přetavíme ve tři body. Úmysl nám začala hatit nemoc klíčového hráče Martina Hrdiny již před utkáním, kterého v sestavě nahradil Kroh, a na hřiště se podíval ve své ligové premiéře i Fischer. Utkání začalo z obou stran až příliš opatrně a koukatelný futsal se oboustranně nehrál. V úvodní části jsme byli dokonce aktivnější, ale bez vyložených šancí. To co nás ale zdobilo v prvních dvou kolech, bojovnost, nasazení a důraz ovšem chybělo. Výsledkem nakonec byly dvě branky v naší síti, zatímco my jsme si vypracovali v podstatě jedinou šanci, kterou neproměnil Rott. Oba góly byly poněkud nešťastné, v obou případech jsme si míč za Krajčovi záda dopravili sami. Do druhého poločasu však vstoupila jiná Slavia, která zatlačila domácí před jejich branku. Po několika neproměněných šancích se z úhlu trefil Kroh. Vyrovnání viselo ve vzduchu, v cestě nám ale stál Šimon, který zlikvidoval několik nebezpečných střel. A tak opět udeřilo na druhé straně. Střela téměř z půlky prošla chumlem hráčů před Krajčem a skončila v síti. V našem zoufalém závěrečném náporu, pak Pardubičtí hráči upravili na konečných 4:1. |