Utkání, kdy se musí povinně vyhrát, jsou ty nejtěžší. A my jsme vyhrát nad Libercem museli, a to hned z několika důvodů. Vítězství by znamenalo definitivní záchranu v nejvyšší soutěži, a uchování dobré pozice na možný postup do play-off, a také neporazit asi nejslabší tým, který se za naše pětileté působení v nejvyšší soutěži prezentoval, by dobrou vizitku našemu klubu neudělalo. Navíc vzájemná bilance s tímto soupeřem hovořila jednoznačně pro naše mužstvo. Historické vzájemné utkání vždy vyzněly jednozančně pro náš klub, dokonce jsme v nedávné historii dokázali Liberci, tehdy ještě s názvem Letka Liberec, ovšem s dnešním prezidentem klubu Andresasem Mrijou v sestavě, "nadělit" v jedné sezóně dvakrát "dvacítku". Přesto se ale dá říci, že skeptici hanící mužstvo z Liberce a předpovídající, že klub sezónu nedohraje, neměli pravdu. Naprostý nováček nejvyšší soutěže nakonec byť s problémy především organizačního typu sezónu vcelku se ctí odehrál, a i když zcela zaslouženě sestupuje, může se z odehrané sezóny poučit a vrátit se do nejvyšší soutěže. Avšak mělo by to být s daleko širším realizačním a funkcionářským týmem, i sportovním kádrem. Utkání jsme ale začali velmi nervózně, a byť jsme to byli my kdo měl výraznou územní převahu, nedokázali jsme se dlouho prosadit. Liberec přijel s brankářem, sedmi hráči do pole, a pouze jedním členem realizačního týmu, který navíc ještě nesměl na lavičku, která tak byla po celé utkání velmi osiřelá. Tato skutečnost byla i přesným obrazem hry našeho soupeře. Kvalitní hráči, kteří v průběhu zápasu ukázali, že individuálně mají své kvality, a po jednotlivcích by se neztratili v žádném ligovém celku, ba naopak hráči jako Jíra, Král, Kulhánek nebo Zoček, by patřili k oporám. Jako celek však mužstvo hraje zcela bez systému, o futsalu se hovořit nedá v žádném případě, a jen individuální kvalita jednotlivých hráčů dokázala dlouho držet "na uzdě" lavinu našeho útočného snažení. Popisovat všechny vyložené příležitosti, které jsme si vytvořili, by znamenalo dlouhé psaní i čtení. Utkání se odehrávalo za našeho trvalého tlaku a dobývání branky soupeře, které bylo místy až drtivé, nebo možná zoufalé. Soupeř se prezentoval několika nebezpečnými kontry, do naší bezstarostně hrající obrany. Velkou šanci si vypracoval v 10. minutě poločasu, kdy šel hráč Liberce sám na Krajče. Ten jeho průnik bravurně zlikvidoval, okamžitě založil protiútok, na jehož konci byl po kombinaci na jeden dotek Wojnar, který konečně skóroval, 1:0. Tak však skončil poločas, další z mnoha šancí jsme neproměnili, a tak nebylo o ničem rozhodnuto. Až ve druhém dějství jsme protrhli střeleckou nemohoucnost. Po dorážce Rotta přímého kopu Havrdy jsme vedli 2:0, soupeř však po naší nedůslednosti okamžitě korigoval. Hned po rozehrávce se ale trefil krásně bodlem k tyči ze střední vzdálenosti Matějka, a další komplikace jsme už nepřipustili. Naopak jsme v krátkém časovém rozmezí přidali několik dalších branek. Utkání se pak již pouze dohrávalo. SK Slavia Praha - Andy Liberec 8:2 (1:0) Branky: 10. Wojnar, 23. Rott, 24. Matějka, 30. Holeček, 32. Havrda, 33. Wojnar, 33. Holeček, 34. Wojnar - 23. Bína, 40. Kouba SK Slavia Praha: Krajč (Knobloch) - Wojnar, Míča, Fichtner, Sop, Hrdina, Havrda, Holeček, Rott, Matějka. Andy Liberec: Vogt - Jíra, Kozák, Kouba, Kulhánek, Bína, Žoček, Král. Textový online zde ! Video sestřih naleznete zde ! Fotogalerie www.paliol.com zde ! |